Navzdory zdražování chce 82 % Čechů letos na dovolenou vyrazit. Většina plánuje zahraničí, pouze 18 % zůstane doma. Nejpopulárnějším termínem zůstává červenec. Průměrná částka, kterou chtějí Češi utratit za letní dovolenou, činí přibližně 35 000 korun, což je výrazně méně než v jiných vyspělých zemích. Australané plánují utratit v přepočtu až 80 000 korun, Američané okolo 75 000 korun, a i průměrný Němec má připraveno přes 55 000 korun. Češi tak patří mezi nejvíce šetřivé cestovatele v Evropě.
Chorvatsko už není nejoblíbenější letní destinací
Ještě nedávno bylo Chorvatsko prakticky synonymem pro českou letní dovolenou. Letos však poprvé nevítězí v žebříčku top destinací. Podle průzkumu Holiday Barometr 2025 se Češi stále častěji poohlížejí po alternativách, oblíbená je Itálie (12 %), Slovensko (8 %) a Španělsko (7 %). Chorvatsko se tak poprvé neobjevuje mezi třemi nejčastěji zmiňovanými destinacemi. Hlavním důvodem je nárůst cen v Chorvatsku, který odrazuje české turisty. Navíc Češi hledají nová místa, kde za své peníze dostanou víc, zároveň se také chtějí vyhnout přelidněným plážím.

Dovolená podle typu: moře, hory i poznávání
Češi stále preferují moře, více než 60 % dotázaných míří k pobřeží. Přesto roste zájem o hory (26 %) a také o poznávací zájezdy do měst nebo méně známých regionů. Zatímco rodiny s dětmi volí spíše klasiku v podobě hotelu u moře, mladí lidé častěji kombinují přírodu s městským turismem. Zajímavostí je také návrat karavanů a obytných aut. Fenomén, který zesílil během pandemie, se drží i nadále. Češi oceňují svobodu a flexibilitu, kterou tento typ cestování nabízí.
Kde ještě Češi šetří a kde naopak ne
Zatímco na ubytování a délce pobytu se Češi snaží ušetřit, na některých věcech nešetří. Nejčastěji utrácejí za zážitky, gastronomii a výlety, což naznačuje, že kvalita dovolené je důležitější než její délka nebo prestiž destinace. Stále více lidí také plánuje dovolenou s předstihem a využívá slevových akcí nebo balíčků. Letí také last minute, které ale letos zdaleka nejsou tak výhodné jako dřív, důvodem je vyšší poptávka a nižší kapacity.