Hledat v Itálii místa, která si zachovala svou původní tvář bez moderního turismu, je rok od roku těžší. Pokud ale dojedete na jihovýchod Sicílie, narazíte na Ragusu. Město, které bylo po ničivém zemětřesení v 17. století postaveno znovu a lépe, dnes nabízí jeden z nejhezčích městských celků v Evropě. Ragusa je v podstatě rozdělena na dvě části hlubokou roklí. Zatímco horní město je modernější, historická Ragusa Ibla ční na skalnatém ostrohu a vypadá jako kamenný labyrint, ve kterém se prostě chcete ztratit.
Hned po příjezdu nás překvapilo, jak moc je toto město jiné než dříve navštívená perla jihu Tropea. V Raguse není slyšet hluk moře, ale spíše švitoření místních v úzkých průchodech. Je to tiché a noblesní místo. Většina lidí sem jezdí jen na otočku, což je chyba. Skutečnou tvář totiž Ragusa ukáže až v momentě, kdy odložíte mapu a začnete zdolávat stovky schodů, které propojují jednotlivá patra města.
Pohled z vrcholu: Odměna za tisíce schodů
Chůze v Raguse je v podstatě neustálý tělocvik. Město je natolik strmé, že střecha jednoho domu často slouží jako terasa pro dům o patro výš. My jsme se rozhodli nekončit na hlavním náměstí u katedrály svatého Jiří, ale pokračovali jsme dál strmými uličkami až na samotný vrchol nad městem. Ten výšlap v horku sice unaví, ale výhled, který se nám otevřel od horního kostela, byl neuvěřitelný. Celou Ragusu Ibla máte pod sebou jako na dlani. Vidíte, jak se kamenné domy kroutí podle tvaru skály a jak hluboké je údolí kolem. Je to jeden z těch momentů, kdy si uvědomíte měřítko a sílu starého stavitelství.
Tento vizuální zážitek je mnohem intenzivnější než u komerčnějších míst. Podobnou monumentálnost jsme cítili i při návštěvě italské Matery, ale Ragusa je barevnější a působí vlídnějším dojmem. Je to ideální cíl pro fotografy, protože světlo se v březnu a dubnu od vápencových stěn odráží tak, že nepotřebujete žádné editační programy.
Ceny bez turistické přirážky
Co nás v Raguse potěšilo nejvíc, byla cenová politika. Přestože město vypadá jako kulisy k drahému filmu, ceny v restauracích a barech zůstávají velmi lidové. Espresso u baru pořídíte za standardní cenu kolem euro padesát a poctivý sicilský oběd v zapadlé tratorii vás vyjde na zlomek toho, co byste zaplatili v sicilském Cefalù. Místní lidé si zde na tradice potrpí a je to znát i na kvalitě jídla, které není unifikované pro davy turistů z výletních lodí.
Srovnávali jsme tyto výdaje i v naší analýze o nákladech na dovolenou a ukazuje se, že vnitrozemí Sicílie je v poměru ceny a kvality zážitku v podstatě bez konkurence. Dostanete tu noblesu a historii, za kterou byste jinde v Itálii platili násobně více.
Praktické rady k parkování a vjezdu
Do historické části Ibla je vjezd pro turisty značně omezen. Podobně přísná pravidla platí i pro emisní zóny v jiných městech. Nejrozumnějším řešením je nechat auto na parkovišti pod městem a zbytek dojít pěšky nebo využít místní malý autobus. Pro majitele větších vozů a dodávek je tato plocha dostatečně prostorná a ušetří vám nervy v neuvěřitelně úzkých jednosměrkách historického jádra.
Ragusa je zkrátka město pro lidi, kteří nikam nespěchají. Je to cíl, který vás odmění klidem a sceneriemi, na které budete vzpomínat celý život. Pokud letos plánujete cestu na jih Itálie, nevynechejte tento kamenný unikát. Stačí jen vyjít až k hornímu kostelu a podívat se dolů. Možná zjistíte, že ta nejhezčí Itálie neleží u moře, ale právě tady na strmém sicilském kopci.
29. 3. 2026
Jan Nováček
