Dost zavírání očí před násilím
Jsou na světě lidé, kteří svými ohavnými činy zasluhují nejvyšší odsouzení, zvláště pokud se jedná o činy na zvířatech. Na druhou stranu jsou tu naštěstí lidé, kteří se svým úsilí snaží tato zvěrstva napravit.
Píše se rok 1999 a nadace BRIGITTE BARDOT FOUNDATION a FOUR PAWS spojují své úsilí, aby zabránily krutým praktikám, které se podél pobřeží Černého moře a ve větších městech odehrávají. Takzvaní tančící medvědi jsou používáni jako turistická atrakce, za kterou však stojí nepředstavitelná muka při výcviku této divoké šelmy.
Děsivé metody výcviku
Velmi brzy jsou mláďata odebírána své matce a podrobena hrůzostrašnému tréninku. Ten spočívá v umístění zvířete na rozpálené kovové desky, které nutí zvíře za zvuku hudby střídavě nazvedávat své tlapky. Po nějaké době těchto útrap už postačí zvířeti pustit hudbu a pohyby podobné tanci ze strachu začne dělat samo. Nevědomý návštěvník pak ocenil tuto dovednost plácáním rukou o sebe a širokým úsměvem na tváři, neboť se domníval, jak je zvíře šikovné a co všechno umí.
Otřesné podmínky chovu
Mezi tím jsou medvědi drženi v otřesných podmínkách a krmeni odpadky nebo cukrem. Pro snadnější ovládání zvířete jim je v brzkém věku bez jakékoliv anestezie nosem a tlamou propíchnut ocelový kroužek, na který je připevněno lano. To, že je nos nejcitlivějším orgánem zvířete, si jsou jejich věznitelé velmi dobře vědomi.
Naděje pro důstojný život
A právě ve světle těchto zrůdností se na scéně objevují dvě již zmíněné organizace, které začínají proti této atrakci bojovat. V prvních fázích se jedná o velmi namáhavý boj, neboť ani právní legislativa jim není nakloněna. Přesto všechno se jim v roce 2000 daří získat první tři medvědy. Díky této skutečnosti je založen záchranný park v Belitse. Ve svém vytrvalém úsilí pokračují a roku 2007 jsou za svoji práci odměněny, neboť bulharský parlament vydává v platnost zákony o zákazu chovu medvěda hnědého a používáním ho před platícím publikem. Tělesně i psychicky zdevastovaní medvědy se do parku jen hrnou, na což je nutné reagovat razantním zvětšením parku do dnešní podoby.
Současnost parku
V současné době tak na ploše 120 000 metrů čtverečních žije více jak 20 bývalých tančících nebo jinak týraných medvědů, například ze soukromých zoo. Celý areál je rozdělen do 7 sektorů, díky čemuž je personálu umožněno rozdělit jedince do přátelských skupin a vyhnout se tak teritoriálním problémům. Všechny výběhy jsou postaveny v zalesněné horské přírodě a poskytují zvířatům téměř přirozený domov. Návrat do normálního života je podporováno i například krmením. Medvědům je potrava ukrývána, aby museli používat své lidmi potlačené pudy. Hibernace téměř všech jedinců v parku dokazuje, že se tato náročná práce pomalu, ale jistě daří.
Návštěva záchranné stanice
Dnes můžete park po zaplacení malého vstupného navštívit a projít si celým areálem. Trasa vede skrz park kolem výběhů, kde můžete vidět jednotlivé medvědy. Průvodkyně vám i v angličtině ráda poví jednotlivé příběhy medvědů a jejich pomalý návrat do normálu. I přes všechnu tu hrůzu nakonec člověk odchází s trochu lepším pocitem než na začátku. Je totiž vidět, že lidé zde to dělají s láskou ke zvířatům a že jim jejich osud nebyl lhostejný. Dnes se v parku nacházejí všechny kusy bývalých tančících medvědů na území Bulharska. Doufejme tak, že tím skončila tato pokleslá a zvrácená zábava pro omezený okruh lidí.
5. 10. 2023
Petr Dostál
