Hrady Pardubického kraje 2. díl: Zapomenuté zříceniny

Žumberk

Zříceniny hradů mohou být často ještě kouzelnější než zachovalé stavby. Přinášejí tajemství, příběhy a romantiku, kterou si zamilujete. Vydejte se s námi na výlet ke čtyřem nádherným zříceninám Pardubického kraje.

Ne každý hrad přežil staletí v plné kráse. Mnohé z nich podlehly času, ale právě jejich zbytky nám dnes umožňují nahlédnout do historie jedinečným způsobem. Mechem porostlé zdi, ticho lesa a výhledy z hradních vrcholů – to vše vytváří neopakovatelnou atmosféru. V tomto díle vás vezmeme na čtyři místa, která stojí za to objevit.

Lanšperk

Hrad Lanšperk stojí na strmém ostrohu nad levým břehem řeky Tiché Orlice, v katastru obce Dolní Dobrouč, asi 5 km od Ústí nad Orlicí, a pochází ze 2. poloviny 13. století. Původně založený jako součást královského majetku, patrně Vilémem z Drnholce, brzy se stal správním centrem rozsáhlého panství a v roce 1285 se objevuje v listinách, když ho Václav II. daroval Záviši z Falkenštejna. Následně prochází pod správu zbraslavského kláštera a litomyšlského biskupství a dochází k četným změnám majitelů – od husitských období až po rod Kostků z Postupic, kteří na hradě provedli renesanční úpravy.

Z Lanšperku se zachovaly především mohutné obvodové zdi charakteristické gotického plášťového hradu, doplněné částmi palácových a hospodářských budov, nejsou však dochovány věže. Hrad začal pustnout již v 16. století, po roce 1622 byl opuštěn a postupně sloužil jako lom na stavební materiál. Dnes je kulturní památkou, jejímž vlastníkem je obec Dolní Dobrouč. Návštěvníkům nabízí krásné výhledy do okolní krajiny a pocit historie, přičemž zbytky sklepních prostor a stěn umožňují představit si původní dispozice hradu. Jsou zde i informační tabule a vycházkové trasy.

Lanšperk

Žumberk

Hrad Žumberk, jehož zřícenina se tyčí na ostrohu nad pravým břehem říčky Holetínky při obci Žumberk v okrese Chrudim, pochází ze 14. století. První písemná zmínka o něm se objevuje v roce 1318, kdy připomíná Pilunka ze Žumberka, známý pro své spory. Hrad měl pravidelný pětiboký půdorys, obehnaný mohutnou hradbou a hlubokým parkánem, přičemž hlavní obytný palác stál na chráněné jižní straně ostrožny. Od 15. století se střídali majitelé, mezi nimi Zárubové z Hustířan, kteří na konci 16. století provedli renesanční úpravy. Konec hradu znamenalo připojení ke nasavrckému panství začátkem 18. století, po čemž začal chátrat a po roce 1770 byl opuštěn.

Zřícenina dnes představuje cennou kulturní památku chráněnou od roku 1964 a nachází se v majetku městyse Žumberk. Volně zpřístupněné zbytky zahrnují úseky obou hradeb a paláce, což umožňuje návštěvníkům nahlédnout do obranné dispozice hradu. Údržba a stabilizace byly provedeny Klubem českých turistů ve 20. století a nyní se starají o hradní zbytky místní úřady a památkové instituce . Díky poloze nad údolím a blízkosti těsně přístupné obce nabízí Žumberk nejen historický zážitek, ale i malebné výhledy a pocit středověké atmosféry.

Žumberk

Rabštejnek

Hrad Rabštejnek (též Rabštejn) je gotická zřícenina z první poloviny 14. století ležící nad vesnicí Rabštejnská Lhota v okrese Chrudim, v Pardubickém kraji. Jeho název pochází z německého „Rabenstein“ – Havraní kámen. Roku 1390 je doložen prvními pány hradu; poté prošel rukama mnoha šlechtických rodů a krále Václava IV., až byl v polovině 16. století opuštěn a proměněn ve zříceninu. V 19. století nechal František Josef z Auerspergu hrad proměnit pro lovecké účely – přistavěl pseudorománská okna, dřevěné interiéry i garsoniérky pro pronájmy nájemníkům během honů. Od roku 1964 je kulturní památkou a od roku 2014 je v péči skupiny nadšenců, která jej stabilizuje a obnovuje poškozené zdivo.

Dnes jsou patrné zbytky donjonu, zdiva paláce, části obvodové hradby i přilehlé předhradí s klimatickou historií stavebních fází z 14.–19. století. Místní spolek pod vedením Víta Nováka a Aleše Sýkory vykonal konzervaci nejohroženějších částí, stabilizoval zdivo, obnovil střechu a vnitřní místnosti využil k drobným expozicím a rytířskému sálu. Areál je volně přístupný, do interiéru se lze dohodnout při komentovaných prohlídkách pro skupiny s dopředu objednaným termínem . Rabštejnek nabízí jedinečný spoj historie se současnou péčí dobrovolníků a působivou atmosféru v malebném přírodním rámci.

Rabštejnek

Oheb

Hrad Oheb je romantická zřícenina situovaná na skalnatém ostrohu nad Sečskou přehradou, kde řeka Chrudimka tvoří výrazný „ohyb“ – odtud pochází název hradu. Postaven byl pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století, první písemná zmínka pochází z roku 1405, kdy byl jeho pánem Ješek z Popovce. Během 15. století vlastnili hrad významní šlechtici, například Petr Zmrzlík ze Svojšína, Hynek Krušina z Lichtemburka či Trčkové z Lípy, kteří prováděli stavební úpravy; hrad však kolem roku 1499 definitivně opustili a začal chátrat. V 16.–19. století proběhly dílčí údržby a od 20. století je zřícenina přístupná veřejnosti, leží navíc v přírodní rezervaci Oheb s cennými suťovými lesy a chráněnou faunou, například jeřábem velkým i stovkami druhů měkkýšů.

Zbytky hradu uchovávají torza obvodových zdí, část vstupní brány, polozasypaný příkop, dvě půlkruhové bašty a intriguje i menší samostatná bašta s neobvyklým půdorysem. Pohledy z hradeb k Sečské přehradě patří mezi nejmalebnější v regionu – romantická vyhlídka láká turisty i fotografy. Přístupný je ze silnice č.343 u hráze, turistické značky vás pohodlně dovedou k základnímu parkovišti, pak vede zeleně značená stezka; výstup není náročný, ale doporučuje se opatrnost na skalnatém terénu. Oheb tak představuje ideální spojení historie, přírodní rezervace a výletního zážitku v chráněné krajinné oblasti Železných hor.

Mohlo by Vás zajímat

hrad kosumberk
publikováno 10. 7. 2025 autor článku Petr Dostál

Hrady Pardubického kraje 3. díl: Neobvyklé hrady

hrad kuneticka hora
publikováno 16. 6. 2025 autor článku Jan Nováček

Hrady Pardubického kraje 1. díl: Hrady, které formovaly dějiny

hrad kost
publikováno 5. 6. 2025 autor článku Jan Nováček

Hrady, které padly: Dokument ČT odhaluje jejich dramatické osudy

×
Reklama