Zámek Bučovice je výjimečný renesanční objekt, který nepředstavuje adaptaci staršího hradu, ale originální italský palác („palazzo in fortezza“), vystavěný v letech 1575–1585. Stavba nás přenáší do Itálie díky propracovanému designu – klidně položený v údolí, s vodním příkopem a rozsáhlým arkádovým nádvořím. Architekt Jacopo de Strada, původně spravující sbírky Habsburků, tu vytvořil stavbu hodnou evropských metropolí.
Dnes hrad zaujímá status státní památky a nabízí otevřené prostory veřejnosti – od reprezentačních komnat po stálé expozice. Kromě historické hodnoty vás nadchne bohatá ikonografie, interaktivní výstavy a romantická atmosféra. Stačí kousek od Brna, a přitom tu naleznete pravý renesanční poklad.
Italský renesanční palác v srdci Moravy
Bučovice nejsou typickou českou přestavbou starého hradu. Staví se „od nuly“ podle vzoru italského renesančního paláce s obrannými prvky. Vznikla tak jedinečná stavba s rozsáhlým dvorem, hradební zdí a vodním příkopem . Umístění v údolí bylo na svou dobu neobvyklé, přesto architekt ostrůvek renesance citlivě zasadil do krajiny, což dává zámku melancholický a zároveň vznešený ráz. Arkádové nádvoří má tři křídla se 90 sloupy osázenými 540 reliéfy – válečné scénky, erby, maskarony, hudební nástroje – dílo kameníků jako Elia Canavale či Antonio Silva. Každý detail je pečlivě zakomponován, což z nádvoří činí skutečný rakousko‑italský ansámbl.
Zaječí pokoj a jiné interiérové skvosty
Uprostřed seriózní architektury se ukrývá zábavná renesanční kuriozita – Zaječí pokoj. Motiv zajíců, kteří převzali vládu nad lidmi, je malován na stropech a stěnách. Vidíme útočící zaječí jízdní oddíly, bitvu s psy, oslavy i hostiny – téměř satirický kritický komentář v období vrcholícího manierismu. Další interiéry, jako Venušin pokoj, Císařský sál či Pokoj pěti smyslů, vás zavedou do atmosféry vrcholné aristokracie. Interiéry jsou vyzdobené stropy i štuky, barokní kaplí, zeleň doplňuje terrakotová socha Venuše či cenná truhlica v cisařských sálech.
Arkády a fontána jako galerie kamene
Nádvoří hradu sdílí nejen sloupy s reliéfy, ale i monumentální manieristickou fontánu navrženou Giovanni Giacomo Tencallou pro Maxmiliána z Lichtenštejna. Fontána obsahuje sochy mořských panen, dračích hlav a slouží jako dominantní středobod nádvoří, symbol renesančního umění a techniky zpracování kamene. Fontána je doplněná rozlehlým italským zahradním areálem, jehož geometrie a stříhané živé ploty ladí s architekturou. Zahrada tvoří perspektivní dílo, které doplňuje vizuální organismus stavby a zve k odpočinku i romantickým fotografiím.
Historie šlechty, Liechtenštejnové a expozice
Zakladatelem byl Jan Šembera Černohorský z Boskovic, jeden z nejbohatších moravských šlechticů, který povolal italské mistry a vytvořil renesanční skvost. Po jeho dceři Kateřině přešla tvrz pod Lichtenštejny, jejichž zástupci zde přidali barokní úpravy a kapli. Od konce 17. století byl zámek využíván pro administrativu, aby v roce 1945 prošel konfiskací. Dnes tu sídlí Muzeum Vyškovska i stálé výstavy, včetně „Moravský aristokrat v labyrintu světa“, která přibližuje život šlechty a kulturní kontext renesance.
Praktické informace pro návštěvníky
Zámek je otevřen většinu roku, prohlídkové okruhy pokrývají interiéry, expozice i exteriérové prostory. Část trasy je bezbariérová – doporučujeme rezervaci nebo ohlášení předem. Prohlídka zabere 1–2 hodiny, rodiny s dětmi ocení výtvarné dílny či tematické akce. Blízkost k Brnu (cca 26 km) a dostupnost autem nebo vlakem zajišťují pohodlný výlet. V okolí se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie, židovský hřbitov a historické centrum Bučovic – ideální spojení historie, architektury a regionální atmosféry
11. 6. 2025
Jan Nováček
