Ne všechny zámky jižní Moravy jsou v hledáčku masového turismu – a právě v tom je jejich kouzlo. Třetí díl našeho seriálu vás zavede k elegantnímu zámku Lysice s arkádovým nádvořím, do Rájce-Jestřebí, kde vládne francouzský šarm, a do Jevišovic – místa s dlouhou historií, která sahá až ke středověké tvrzi. Pokud toužíte po klidných objevech, bez front a s možností nasávat atmosféru v tichu, tento díl je pro vás.
Zámek Lysice
Zámek Lysice v Jihomoravském kraji stojí na místě původní vodní tvrze z 14. století spojené s pány z Kunštátu. Renesanční přestavba přišla na přelomu 16. a 17. století, kdy vznikla i základní podoba zámecké zahrady. V letech 1705–1711 pak hrabě Antonín Amat Serényi nechal zámek opatřit barokní fasádou, pravděpodobně podle návrhu Mořice Grimma. Na přelomu 19. století pak došlo k empírové úpravě od rodu Dubských z Třebomyslic – včetně krásné kolonády, oranžerie a skleníků, skrze které dnes vedou prohlídkové trasy.
Interiéry zámku byly vybaveny v 19. století v historických stylech – zahrnují bohatě zdobené bytové prostory, sbírku zbraní a sbírku orientálních předmětů. Dále se zde nachází expozice věnovaná významné spisovatelce Marii von Ebner‑Eschenbachové, spjaté s panovnickým rodem Dubských. Zámek je státní památkou a od roku 2002 je chráněn jako národní kulturní památka. Je otevřen veřejnosti, přístupná je jak část exteriéru – kolonáda, zahrady a fíkovna – tak i interiérové prohlídky, navíc proběhla nedávná obnova zahrady do podoby z konce 19. století podpořena Ministerstvem kultury .
V zámku se natáčela i epizoda „Beáta“ ze seriálu Četnické humoresky, což zvyšuje jeho kulturní atraktivitu. Prohlídka zahrnuje různé okruhy – od reprezentačních sálů, přes soukromé pokoje, po lapidárium v podzemí. Návštěvnost se pohybuje v řádu desetitisíců ročně, a kromě památkové hodnoty nabízí i pohled do života šlechty regionu i inspirativní inspiraci pro milovníky historie a architektury.
Zámek Rájec nad Svitavou
Zámek Rájec nad Svitavou je vrcholným příkladem pozdně barokního sídla ve stylu francouzského rokokového klasicismu (tzv. Louis XVI). Postaven byl v letech 1763–1769 na místě starších tvrzí a renesančního zámku podle plánů vídeňského architekta Isidora Canevaleho. Dvoupatrová budova s mansardovou střechou a reprezentativním nádvořím odráží inspiraci francouzskými letními paláci. Součástí areálu je unikátní čtyřpatrová holubník, jeden z prvních neogotických objektů v Čechách, stejně jako rozsáhlý přírodně krajinářský park s dekorativními litinovými sochami, které nechal vyrábět tehdejší majitel z místních uměleckých slévárenských závodů .
Interiéry zámku vynikají bohatými sbírkami – patří sem knihovna s více než 60 000 svazky v 11 jazycích (jedna z největších zámeckých knihoven v Česku), sbírka orientálního porcelánu, tisků a sbírka křišťálových pohárů z manierismu od Miseroniho rodiny. První patro zdobí obrazy holandských a flámských mistrů, pocházející ze sbírek rodu Salm-Reifferscheidt. Zámek je od roku 2002 chráněn jako národní kulturní památka a patří mezi nejnavštěvovanější cíle blanenského okresu – v roce 2022 jej navštívilo přes 24 000 lidí . Pro veřejnost je otevřený včetně prohlídkových okruhů interiérů i zahrady.
Zámek Jevišovice
Nový zámek v Jevišovicích je památkově chráněný komplex, který vznikl na místě původního dřevěného barokního loveckého letohrádku z konce 17. století, založeného Ludvíkem Raduit de Souchesem. Na přelomu 18. a 19. století se stal hlavním sídlem hrabat Ugartů a získal barokně‑klasicistickou podobu – Alois Ugarte sem umístil cyklus barokních soch od Lorenza Mattielliho. Současný pseudogotický obvod z roku 1879 navrhl Karel Locatelli v tzv. windsorském slohu, připomínající zámek v Hluboké nad Vltavou.
Areál obklopuje rozsáhlý anglický (krajinářský) park o rozloze cca 23 ha s bohatou sochařskou výzdobou, formálně komponovanou centrální cestou vedoucí od severního průčelí, včetně altánu, bosketů, ovocného sadu i psího hřbitova. Zámek dnes slouží jako domov pro seniory a není běžně přístupný, ale park je otevřen veřejnosti po celý rok. Nový zámek, který je kulturní památkou ČR, tak kombinuje historickou architekturu, uměleckou výzdobu i přírodně‑krajinářskou kompozici, a představuje zajímavý cíl mezi památkami Znojemska.
18. 7. 2025
Petr Dostál
