Hradní zříceniny nejsou jen kameny a ruiny – jsou to příběhy zapsané do krajiny. Každý zaniklý hrad vypráví o době, kdy měl význam, chránil cestu nebo byl sídlem šlechtického rodu. Moravskoslezský kraj nabízí celou řadu takových míst, a i když některé z nich nejsou tolik navštěvované, mají nezaměnitelné kouzlo.
V závěrečném díle naší série zamíříme do míst méně známých, kde často nepotkáte davy turistů. Fulštejn, Pustý zámek a Rychleby jsou skryté klenoty, které stojí za objevování – ať už vás zajímá historie, máte rádi dobrodružství, nebo hledáte klidný výlet do přírody.
Hrad Fulštejn
Fulštejn je rozsáhlá zřícenina gotického hradu z 13. století, který stojí v katastru obce Bohušov v okrese Bruntál. Založil jej olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku a dokončen byl kolem roku 1255, kdy se připomíná první lenní držitel Herbord z Fulštejna. Hrad prošel bouřlivou historií – v roce 1476 byl dobyt vojsky Matyáše Korvína a musel být zásadně obnoven. V době třicetileté války jej poničila dánská a švédská vojska, a od té doby začal postupně chátrat, až se proměnil v malebnou zříceninu.
Dnes na Fulštejně návštěvníci najdou zbytky okrouhlé věže, brány, mostu, valů a příkopů, stejně jako fragmenty paláce a bastionů. Hrad se rozkládá na lesnatém návrší nad řekou Osoblaha, asi kilometr od Bohušova a tři kilometry od Osoblahy. Je volně přístupný a poutá pozornost zejména 22 metrů dlouhým valem na západní straně, který patří k nejzajímavějším dochovaným částem této kdysi mohutné pevnosti.
Pustý zámek
Pustý zámek byl malý středověký hrádek stojící v Račím údolí jihozápadně od Javorníka, v těsné blízkosti hradu Rychleby. Nebyly dochovány písemné zprávy o jeho vzniku ani majitelích, nicméně keramické nálezy umožňují dataci do první poloviny 14. století. Stavba pravděpodobně sloužila jako pozorovatelna – díky výhledu do slezské roviny mohla monitorovat okolí i aktivity spojené s hradem Rychleby, a plnila tak strategickou funkci bez trvalého osídlení.
Hrádek se nacházel na strmém skalním hřebeni s půdorysem v podobě podkovy o rozměrech cca 30 × 26 metrů. Severní a východní sféry byly chráněny přirozenými srázy, zatímco na jihu a západě je doplňoval příkop, za nímž vedla terénní lavice – místo, kterým byla přístupová cesta a dříve vedla i palisáda. V jádru stála jednoduchá konstrukce z dřeva nebo hlíny, obvodová zídka byla tvořena navršenými kameny. Vede sem cesta z údolí, ale žádný most přes příkop neexistoval – stavba tedy nebyla určená k aktivní obraně, ale spíše k hlídkové a kontrolní činnosti.
Hrad Rychleby
Rychlebský hrad je zřícenina středověkého gotického hradu, který se nachází v katastru města Javorník v Olomouckém kraji. Jeho moderní název je odvozen od pohoří Rychlebské hory, v němž leží, starší název ani zakladatelé nejsou známi. Archeologické nálezy potvrzují, že byl založen na přelomu 13. a 14. století a postupně rozšiřován k obraně a hospodářským účelům. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Hrad pravděpodobně zanikl náhlým násilným přepadem spojeným s ničivým požárem, nejspíš během husitských válek – nejpravděpodobnější datum jeho zániku je jaro roku 1428, kdy husité podnikli výpravu proti vratislavskému biskupovi a obsadili hrad Javorník. Po zániku zůstal objekt v rozvalinách a až na počátku 20. století se stal předmětem vlastivědného zájmu; v roce 1910 proběhly konzervačně-rekonstrukční práce včetně vybudování vyhlídky.
1. 9. 2025
Jan Nováček
