Když se řekne dřevěný kostelík, většina z nás si vybaví starobylé stavby, kde se snoubí prostota s kouzlem lidové zručnosti. Tyto unikátní památky najdete nejen na Valašsku a v podhůří Beskyd, ale i na dalších místech České republiky. Přežily staletí, požáry i nepřízeň počasí a dodnes působí na návštěvníky svou neopakovatelnou atmosférou. V mnohých z nich se stále konají bohoslužby, jiné fungují jako památky otevřené turistům. Vydali jsme se po stopách těch nejkrásnějších dřevěných kostelíků, které stojí za to zařadit na seznam výletů.
Kostel sv. Kateřiny v Hrabové (Ostrava)
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v ostravské Hrabové je dřevěná sakrální stavba, jejíž původ sahá do 16. století. Nejstarší dochovaný záznam o něm pochází z roku 1564, což naznačuje, že kostel stál už dříve. Stavba byla postavena ve stylu pozdní gotiky s prvky rané renesance a patřila k nejvýznamnějším památkám regionu. Její roubená konstrukce a malebné umístění činily z kostela oblíbený cíl věřících i návštěvníků Ostravy.
Na Velikonoční pondělí roku 2002 však kostel vyhořel téměř do základů, když z původní stavby zůstalo jen torzo presbytáře. Vzápětí byla vyhlášena sbírka na obnovu a mezi lety 2003–2004 vznikla věrná replika, do níž byly zakomponovány i fragmenty původního dřeva. Nový chrám se stal symbolem odhodlání místní komunity a byl slavnostně vysvěcen v říjnu 2004. Dnes opět slouží jako živé duchovní a kulturní centrum Hrabové.
Kostel Všech svatých v Sedlištích
Kostel Všech svatých v Sedlištích (okres Frýdek-Místek) je jedním z nejcennějších dřevěných sakrálních památek v ČR. Stavba stojí v centru obce Sedliště, první písemná zmínka o kostele zde pochází z roku 1447, současná podoba pochází z roku 1638. Kostel je roubený, s šindelovou střechou, s výraznou čtyřpatrovou kvadratickou věží nad vstupem, doplněnou menší věžičkou nad presbytářem. Vnějšímu vzhledu dominuje tzv. „sobota“ – otevřený krytý ochoz obepínající loď, sakristie a oratoř tvoří doplňky stavby. Interiér místy skrývá starobylé prvky jako kazatelnu z roku 1680 nebo varhany z roku 1862, stejně jako fragmenty původní výmalby.
Kostel obklopuje hřbitov, kde se dochovaly zajímavé litinové náhrobní kříže a areál je ohraničen dřevěným plotem. Kostel stále slouží svému účelu, je kulturní i duchovní dominantou Sedliště i celého Těšínského Slezska. Je chráněnou kulturní památkou a představuje významné dílo západokarpatské dřevěné sakrální architektury.
Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem
Kostel svatého Prokopa a svaté Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem je dřevěná stavba karpatského typu z přelomu 17. a 18. století. Původně stál ve vesnici Hliňance na Podkarpatské Rusi, kde sloužil řeckokatolické komunitě. V roce 1928 jej zakoupil Ing. Eduard Šebela, nechal rozebrat a převézt do Kunčic, kde byl v roce 1931 znovu sestaven. Chrám byl poté zasvěcen patronům horníků, svatému Prokopovi a svaté Barboře, a stal se výraznou dominantou obce.
Kostel je typický svou třívěžovou strukturou, čtvercovou lodí a pyramidální dřevěnou klenbou. Největší ozdobou interiéru je bohatě vyřezávaný ikonostas se třemi průchody, který podtrhuje jeho původní východní charakter. Během 20. století prošel několika opravami – dostal kamennou podezdívku, nové podlahové trámy i opravenou střechu. Přestože byl opakovaně vykraden a některé cenné předměty zmizely, dodnes je významnou kulturní památkou a oblíbeným cílem návštěvníků Beskyd.
Kostel sv. Michaela Archanděla v Praze
Chrám svatého archanděla Michaela na Petříně je dřevěný kostel lemkovského typu z druhé poloviny 17. století, původně stojící na Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl převezen roku 1929 a znovu sestaven v Kinského zahradě, kde se stal výraznou památkou pravoslavné církve i oblíbeným cílem návštěvníků. Typická je jeho roubená konstrukce a tři věže, které připomínají tradiční karpatskou sakrální architekturu.
Dne 28. října 2020 kostel vyhořel a zůstaly jen části jeho konstrukce. Požár vyvolal rozsáhlou snahu o obnovu, která využívá původní dřevo i tradiční řemeslné postupy. Rekonstrukce má navrátit chrámu původní podobu a opět jej otevřít veřejnosti. Dokončení je plánováno na rok 2026 a stavba tak znovu získá své místo jako jedinečný symbol kulturního propojení Prahy a Karpatské oblasti.
Kostel Božího těla v Gutech
Kostel Božího Těla v Gutech u Třince byl dřevěný sakrální objekt stojící od poloviny 16. století, postavený kolem roku 1563. Byl to jeden z nejstarších dochovaných dřevěných kostelů Těšínska, zasvěcený slavnosti Těla a Krve Páně a patřil římskokatolické církvi. V období reformace byl užíván luterány, ale roku 1654 byl rekatolizací opět vrácen katolické církvi. Architektura kostela byla typická pro podhorské, regionální dřevěné stavby – roubená konstrukce, šindelová střecha, krytý ochoz („sobota“) chránící stěny a charakteristický zvon z roku 1565.
V noci z 1. na 2. srpna 2017 kostel zcela vyhořel v důsledku úmyslně založeného požáru; zničeno bylo i jeho původní vybavení a historické prvky. Po tragédii se shromáždily prostředky na rekonstrukci – byla postavena věrná replika, dokončená v květnu 2021. Nový kostel zohledňuje původní vzhled a konstrukční detaily, zároveň je posílena jeho požární ochrana. Replika je nyní opět funkční pro bohoslužby i jako kulturní památka.
15. 8. 2023
Jan Nováček
