Znojmo je známé především jako město vína, historických památek a romantických uliček. Jen málokdo si ale uvědomí, že okolní krajina ukrývá i řadu hradů a zřícenin, které dokreslují atmosféru celého regionu. Některé jsou dochované v téměř původní podobě, jiné zůstaly jen jako malebné ruiny, které se staly vyhledávanými cíli turistů. Výlet k těmto hradům je ideálním zpestřením dovolené na jižní Moravě – ať už vyrážíte na kole, autem nebo pěšky.
Hrad Znojmo
Hrad Znojmo je pozoruhodný svým mnohovrstevným dědictvím – místo, kde se mísí pravěké osídlení, raný středověk i novověké přestavby. Na ostrohu nad řekou Dyjí se lidé usazovali už ve 4. tisíciletí př. n. l., o čemž svědčí nález depotu 70 měděných hřiven z doby bronzové. Ve 2. polovině 11. století zde moravský kníže Konrád I. a jeho syn Litolt zřídili dřevěno-hlinitý hrad, který byl později přestavěn na kamenný – se silnými hradbami a netradiční osmibokou věží. Hrad sloužil nejen jako vojenská pevnost, ale také jako rezidence moravských markrabat a místo důležitých politických a obchodních vazeb, mimo jiné zde byla v rámci Znojemského knížectví ražena mince.
V průběhu staletí hrad procházel četnými změnami – rozšiřován, opravován i částečně poničen v důsledku válek a požárů. V době tureckého nebezpečí byl ve špatném stavu, později byl opraven zemským sněmem. V 17. století však částečně zchátral a poničily jej i požáry. Na předpolí původního hradu byl později vystavěn barokní zámek, který s hradem dnes tvoří jeden celek. Dnes hrad slouží jako muzeum – návštěvníci zde mohou vidět stálé expozice, rotundu svaté Kateřiny, výstavy věnované lidovým tradicím i historickému umění regionu. Znojemský hrad tak nabízí nejen cenný vhled do historie, ale i krásné výhledy na město a okolní krajinu.
Hrad Bítov
Hrad Bítov byl založen v 11. století na skalnatém ostrohu nad soutokem Dyje a Želetavky a řadí se k nejstarším moravským hradům. Původně sloužil jako pohraniční pevnost přemyslovského státu, postupně se však proměnil v reprezentativní sídlo šlechtických rodů. V průběhu staletí prošel mnoha přestavbami – od gotiky přes renesanci až po baroko. V 19. století byl navíc upraven v romantickém novogotickém stylu, což mu dodalo malebný vzhled a atmosféru, která přitahuje návštěvníky dodnes.
Interiéry hradu skrývají reprezentační sály, hradní kapli i bohaté sbírky zbraní, obrazů a historického nábytku. Největší raritou je však unikátní sbírka vycpaných psů, která nemá v Evropě obdoby. Hrad obklopuje nádherná příroda Vranovska a z jeho areálu se otevírají kouzelné pohledy na přehradu a okolní lesy. Bítov je tak nejen památkou významné historické hodnoty, ale také oblíbeným cílem turistů, kteří chtějí spojit poznávání historie s krásami jižní Moravy.
Hrad Cornštejn
Hrad Cornštejn je jednou z nejmalebnějších zřícenin Jižní Moravy, ležící na skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Postaven byl v první třetině 14. století Raimundem z Lichtenburka, jako opevněné sídlo, které mělo chránit důležitou stezku spojující Bítov a Vranov. Původní, nevelký hrad s palácem a nádvořím postupně rozšiřován – vznikla předhradí, věže, další hospodářské budovy a administrativní části. Velkou událostí byla jedenáctiměsíční obléhání v letech 1464-65, kdy vojska krále Jiřího z Poděbrad obléhala hrad vedený Hynkem z Lichtenburka. Cornštejn nakonec padl nikoli násilím útoku, ale hladem.
Dnes je Cornštejn zříceninou, ale spravovanou a zpřístupněnou veřejnosti. V průběhu let proběhly rozsáhlé rekonstrukce – sanace, vyhlídkové plochy, zpřístupnění palácových sklepení a archeologické průzkumy odhalily například cisternu, stará schodiště, fragmenty pozdně gotických kachlů. Okolí tvoří chráněná přírodní rezervace s pestrou flórou a faunou, výhledy z hradu nabízejí krásné panorama Dyjského údolí. Pro návštěvníky je připraveno prohlídkové trasy, festivaly či šermířská vystoupení, díky čemuž Cornštejn není jen tichou zříceninou, ale místem, kde historie skutečně ožívá.
Hrad Frejštejn
Hrad Frejštejn je tichá a trochu tajemná zřícenina u vesnice Podhradí nad Dyjí, umístěná vysoko nad pravým břehem řeky Dyje a nad soutokem s Křeslickým potokem. Jeho počátky sahají do 13. století. V historii se objevuje jako sídlo šlechty – v listinách nalézáme například Oldřicha nazývaného „Frej“ či další členy rodu Frejštejnů. Hrad sloužil obraně i jako součást pohraničního systému, ochraně obchodních cest i regionu proti nájezdům.
Od 15. století je Frejštejn neobydlený a začalo jeho postupné chátrání. Z původního hradu se dochovaly významné části: severní hradby, kusy paláce, kaple, brány – především ale výrazná věž se střílnami, která připomíná původní opevněnou podobu. Areál je volně přístupný, není oplocen, díky čemuž návštěvu lze spojit s romantickou procházkou v přírodě. Přestože stav zříceniny neumožňuje prohlídku interiérů jako ve velkých hradech, atmosféra místa je silná – zvuky lesa, výhledy na řeku Dyji a kolem rostoucí stromy pomáhají návštěvníkovi představit si, jak tatáž skála kdysi odolávala bouřím času.
Nový Hrádek u Lukova
Nový Hrádek u Lukova je rozsáhlá a poměrně zachovalá zřícenina hradu plášťového typu, nacházející se asi 2,5 km jižně od Lukova na Znojemsku. Stavba pochází ze 14. století, kdy ji založil moravský markrabě Jan Jindřich. Hrad leží v Národním parku Podyjí, je od roku 2001 prohlášen za národní kulturní památku a patří pod správu Národního památkového ústavu. Zřícenina představuje typický příklad středověkého opevnění s obvodovým opevňovacím límcem („mantle wall“), který obepíná jádro hradu.
Historie Nového Hrádku je pestrá – od počátečního účelu loveckého sídla přes významné přestavby ve 15. a 16. století až po destrukci během třicetileté války, kdy hrad v roce 1645 poškobili švédští vojáci. Od té doby nebyl obnoven do plného stavu. Navzdory tomu zůstaly zachovány části hradního paláce, obranných zdí, věží či vstupní části. Díky odlehlé poloze, chráněnému území a absenci masové turistické infrastruktury působí Nový Hrádek romanticky – kombinace romantického rozkladu hradu, klidu přírody, výhledů do údolí Dyje i atmosféry starých zdí láká návštěvníky hledající kontakt s historií a přírodou.
20. 9. 2025
Petr Dostál
