Když se řekne česká příroda, většině lidí se vybaví Krkonoše, Šumava nebo Český ráj. Avšak kromě těchto známých destinací existuje v Česku více než 200 národních přírodních rezervací a tisíce menších chráněných území. Některá z nich jsou ukrytá v hlubokých lesích, jiná na okraji měst, ale spojuje je jedno – jedinečná atmosféra a přírodní bohatství, které stojí za objevování.
V tomto článku se podíváme na několik unikátních rezervací, o kterých jste možná neslyšeli, a které přesto patří k tomu nejzajímavějšímu, co česká příroda nabízí. Zjistíte, že nemusíte jezdit stovky kilometrů, abyste zažili kousek divočiny a objevili místa, kde čas plyne jinak než ve městě.
NPR Karlštejnské vápence – skrytý svět skal a stepí
Národní přírodní rezervace Karlštejn patří k nejvýznamnějším chráněným územím Českého krasu. Leží severně od toku Berounky, mezi obcemi Beroun, Vráž, Mořina, Karlštejn a Srbsko. Byla vyhlášena již 26. dubna 1955 a její rozloha je přibližně 1 547,14 hektarů, nadmořská výška se pohybuje mezi 215 a 440 m. Území je charakteristické členitým terénem – hluboká údolí potoků Budňanského, Bubovického a Loděnického, vápencovým podložím a rozsáhlou plejády přírodních i lomových geologických profilů.
Co dělá Karlštejn opravdu výjimečným, je ekosystémová a biologická rozmanitost. Vápencové podloží spolu s reliéfní členitostí podporuje různé lesní typy (bučiny, dubohabřiny, doubravy) i skalní stepi a suché travinové společenství. Najdeme tu rostliny jako rudohlávek jehlancovitý, kostřava či pěchava vápnomilná, orchideje, ale i řadu např. hub a mechorostů. V území je také množství paleontologických a archeologických lokalit – jeskyně, geologické odkryvy se sledy vrstev od siluru do devonu – což doplňuje přírodní hodnotu rezervace.
PR Břehyně - Pecopala – tajuplná jezerní krajina
Břehyně – Pecopala je národní přírodní rezervace ležící v Libereckém kraji nedaleko Máchova jezera, o rozloze téměř 974 hektarů. Nadmořská výška se pohybuje mezi přibližně 270 až 451 m n. m. Území vzniklo už v roce 1933 a jeho cílem je ochrana především mokřadních ekosystémů – rákosin, rašelinišť, mokřadních luk a také rozsáhlých lesních porostů na pískovcové plošině Pecopala. Rezervace zahrnuje Břehyňský rybník, přilehlá bažinatá území i květnaté bory a bučiny.
Flóra i fauna Břehyně – Pecopala jsou mimořádně bohaté na ohrožené druhy rostlin i živočichů. V mokřadních částech rostou například leknín bílý, prstnatec, rojovník bahenní a další vzácné mokřadní rostliny, včetně řady mechorostů, které jsou citlivé na změny prostředí. Z živočichů je rezervace významným hnízdištěm ptáků – kukač velký, jeřáb popelavý, orel mořský –, v lesích pak obyvatelům poskytuje útočiště třeba holub doupňák či lejsek malý. Rovněž zde byla potvrzena přítomnost vlka obecného.

NPR Rejvíz – kouzelné rašeliniště v Jeseníkách
Národní přírodní rezervace Rejvíz v Jeseníkách patří k nejcennějším rašeliništím v Česku. Rozkládá se na ploše přes 300 hektarů v nadmořské výšce okolo 750 metrů a chrání rozsáhlé vrchoviště s unikátní flórou i faunou. Typickým symbolem je Velké mechové jezírko, které vzniklo na konci poslední doby ledové a dodnes působí jako okno do severské tundry. Rezervace byla vyhlášena v roce 1955 a od té doby láká vědce i turisty z celé republiky.
Flóra Rejvízu zahrnuje borovici blatku, rašeliníky, rosnatku okrouhlolistou či klikvu bahenní. Kromě rostlin zde žije řada chráněných druhů ptáků, obojživelníků a hmyzu vázaného na mokřady. Největší atrakcí pro návštěvníky je naučná stezka, která vede lesem a po dřevěných chodnících přímo k jezírku. Díky tomu si mohou lidé vychutnat jedinečnou atmosféru rašeliniště, aniž by ohrozili jeho křehký ekosystém.
PR Soos – české Yellowstone
Národní přírodní rezervace Soos je unikátní mokřadní území v Karlovarském kraji, zhruba 4,5–6 km severovýchodně od Františkových Lázní. Byla vyhlášena v roce 1964 a její plocha činí asi 221–268 hektarů. Leží v nadmořské výšce cca 432–442 m n. m. Rezervace chrání soubor slatinišť, rašelinišť, minerálních pramenů, jezer a tůní včetně oligotrofních biotopů, kde žijí vzácné druhy rostlin i živočichů.
Jedním z nejzajímavějších prvků Soosu jsou mofety – místa, kde probublává oxid uhličitý z podzemí, někdy vytvářející bahenní sopky, bublající bahna či vydávající plynný výdej na povrch. Území také obsahuje tzv. křemelinový štít – silná vrstva křemeliny, tedy sedimentů z řas a rozsivek, která se postupem času nahromadila na dně bývalého slaného jezera. Naučná stezka vede částečně přes toto dno vyschlého jezera a umožňuje návštěvníkům prohlédnout si geologické vrstvy, mokřadní vegetaci i minerální prameny a sleduje způsob, jakým příroda v tomto prostředí funguje.

PR Malý a Velký Bezděz – lesní království pod hradem
Velký a Malý Bezděz je národní přírodní rezervace ležící v okrese Česká Lípa, Liberecký kraj. Území zahrnuje dva vrcholy – Velký Bezděz (cca 603 m n. m.) a Malý Bezděz (cca 578 m n. m.). Rezervace byla ustanovena již 31. prosince 1933 a má rozlohu přibližně 28,1 hektaru. Poloha spadá do CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a oblast patří také mezi evropsky významné lokality Natura 2000.
Geologicky jsou vrcholy tvořeny znělcovými tělesy sopečného původu – fonolitickým znělcem, s deskovitou a sloupcovou odlučností, která vytváří typické suťové proudy a osypy. Vegataci zde tvoří především kyselé bučiny, místy se vyskytuje dubohabřina a bylinné patro je bohaté na vzácné druhy. Mezi chráněnou faunu patří tesařík alpský, netopýr velkouchý a další druhy vázané na listnaté lesy a staré stromové struktury. Rezervace chrání také Ledovou jeskyni – puklinovou jeskyni, kde se v zimě udrží led.