Když jsme k tomuto bílému zázraku loni v létě dorazili, první dojem byl až oslepující. Slunce se od sněhobílého mramoru odráží tak silně, že bez brýlí nemáte šanci. Vápenec je na dotek hladký a hřeje, což vytváří přirozená lehátka přímo nad hladinou. Tento úkaz najdete na jižním pobřeží ostrova u městečka Realmonte.
Spaní přímo nad útesem: Zkušenost se stellplatzem
Dostat se k Tureckým schodům autem nebo obytnou dodávkou je v hlavní sezóně zkouška trpělivosti. Silnice jsou úzké a parkování u kraje vozovky je v podstatě nemožné. My jsme využili stellplatz Parking Scala dei Turchi, který leží na strategickém místě hned nad útesy. Za 35 eur na den jsme měli k dispozici kompletní servis včetně vody a elektřiny, ale hlavně ten pocit, že k bílým skalám seběhnete za pár minut.
Musíte ale počítat s tím, že tento stellplatz bývá v červenci a srpnu beznadějně plný. Pokud chcete mít jistotu místa a nechcete se s velkým autem otáčet v beznadějných kolonách, doporučujeme dorazit ráno. Tento styl cestování sice vyžaduje jistou dávku improvizace, ale odměna v podobě večerního výhledu na osvětlené bílé skály je nesrovnatelná s jakýmkoliv hotelem v okolí. Podobnou zkušenost s logistikou na jihu jsme popsali i u parkování u vykopávek v Herculaneu.

Realita letní sezóny
Scala dei Turchi je obětí své vlastní krásy. Na fotkách z Instagramu to vypadá jako opuštěný ráj, ale v reálu zde v létě bojuje o svůj metr čtvereční desítky lidí. Úřady navíc kvůli erozi a bezpečnosti omezují vstup na určité části skály. To vás ale nemusí mrzet. Ten nejlepší pohled na celou tu bílou nádheru je stejně z dálky z písečné pláže, která se táhne podél útesů. Voda je zde mělká, neuvěřitelně čistá a díky bílému podloží má barvu, kterou znáte spíše z pohlednic z Malediv. Pokud jste si oblíbili čistotu moře v našem tipu na jižní Peloponés, sicilské pobřeží vás nezklame.
Výrazným rozdílem oproti severu Itálie, kde je moře často zakalené pískem, je stálost barvy. I při mírných vlnách zůstává Tyrhénské moře u Tureckých schodů průzračné. Je to dáno složením horniny, která se sice omývá, ale nevytváří nepříjemný kal. Podobný efekt jsme pozorovali i při návštěvě přírodní rezervace Zingaro na opačné straně ostrova, kde je ochrana přírody ještě o stupeň přísnější.
Turecké schody jsou důkazem, že Sicílie má stále v rukávu místa, která vás donutí se zastavit a jen nevěřícně koukat. I s těmi davy lidí a složitějším parkováním jde o přírodní úkaz, který v Evropě nemá obdoby. Pokud letos plánujete cestu na jih, dejte tomuto bílému útesu šanci. Je to syrová, horká a zářivá Itálie, kterou si buď zamilujete, nebo ji budete kvůli její náročnosti nenávidět. Za nás je to ale jasný vítěz každého sicilského itineráře.
