Při cestě autem do Itálie se většina z nás soustředí jen na to, aby už konečně viděla moře. Trasa přes rakouský Villach směrem na Terst je pro české řidiče rutinou. Jenže právě kousek za hranicemi, v regionu Friuli-Venezia Giulia, se nachází místo, které svou atmosférou naprosto zastiňuje všechna letoviska na pobřeží. Cividale del Friuli je historický drahokam, který stále zůstává stranou masového turismu, přestože je zapsán na seznamu UNESCO. Pokud letos plánujete cestu na jih, sjeďte z dálnice o pár minut dříve. Ukážeme vám, proč se tato odbočka vyplatí.
Město jsme navštívili před dvěmi lety v květnu a hned po příjezdu nám bylo jasné, že srovnání s přeplněnými letovisky typu Bibione nebo Caorle, o kterých jsme psali v našem srovnání čistoty moře, není na místě. Zatímco na pobřeží v květnu vrcholí přípravy na sezonu a pláže jsou plné techniky, v uličkách Cividale panuje klid, který vás okamžitě přenese do jiného století. Město založil sám Julius Caesar a historie je zde cítit doslova z každého kamene.
Ponte del Diavolo: Ďáblův most nad tyrkysovou propastí
Hlavním magnetem a nejvíce fotogenickým místem celého města je Ponte del Diavolo neboli Ďáblův most. Tato stavba se klene nad řekou Natisone v neuvěřitelné výšce a podle legendy ji pomohl postavit sám ďábel výměnou za duši prvního, kdo po mostě přejde. Když jsme na mostě stáli a dívali se dolů do hlubokého vápencového kaňonu, barva vody nás naprosto šokovala. Natisone má v těchto místech jasně tyrkysový odstín, který v kombinaci s bílými skalami vytváří vizuální zážitek, který byste čekali spíše v hloubi Alp než pár kilometrů od moře.
Most je přístupný zdarma a nabízí unikátní pohled na historické domy, které jsou postavené přímo na hraně útesu nad řekou. Pokud hledáte místo pro tu nejlepší fotku z cesty, Ďáblův most v Cividale je v letošní sezoně jasným vítězem. Podobně silné vizuální momenty jsme zažili i při návštěvě města Tropea na jihu Itálie, ale Cividale má v sobě navíc středověkou syrovost.
Praktický tip na parkování i pro obytné vozy
Doprava je v italských historických městech noční můrou. Cividale je ale k řidičům nečekaně přívětivé. My jsme sem přijeli naší obytnou dodávkou Peugeot Boxer a hledali jsme místo, kde nebudeme překážet a zároveň to nebudeme mít daleko do centra. Našli jsme ideální místo v boční uličce hned vedle supermarketu Eurospar. Parkování zde bylo zcela zdarma a k Ďáblovu mostu jsme došli pohodlnou chůzí za necelých deset minut.
Tato lokalita je skvělým výchozím bodem nejen pro prohlídku mostu, ale i pro nákup místních specialit před cestou dál na jih. V uličkách u Eurosparu je dostatek místa i pro větší auta, což v centrech jako Benátky nebo Herculaneum, kde je parkování dodávek často problém, velmi oceníte.
UNESCO skryté v uličkách
Kromě mostu nabízí Cividale také unikátní památky na dobu Langobardů. Za návštěvu stojí především Tempietto Longobardo, malý kostelík s neuvěřitelnými štukovými reliéfy, který patří k nejvýznamnějším raně středověkým památkám v Evropě. Pokud ale nejste fanoušci historie, stačí se jen toulat dlážděnými ulicemi. Město je plné malých vinoték a bister, kde můžete ochutnat skvělé bílé víno z regionu Friuli za ceny, které v přímořských resortech nenajdete.
Cividale del Friuli je důkazem, že ty nejzajímavější zážitky často leží jen pár kilometrů od hlavních tras. Letos se nespokojte jen s kilometry na dálnici. Zastávka u Ďáblova mostu vám zabere maximálně dvě hodiny, ale ten pohled do tyrkysové propasti vám zůstane v paměti mnohem déle než šedivý písek u Benátek.
14. 2. 2026
Jan Nováček
