Když projíždíte hlubokým údolím v okolí Vranovské přehrady, hrad Bítov uvidíte už z dálky. Je to mohutná pevnost, která vypadá jako klasické šlechtické sídlo. Jenže uvnitř se skrývá příběh, který s romantickými představami o hradních pánech nemá moc společného. Poslední soukromý majitel, baron Jiří Haas z Hasenfelsu, byl excentrik, který se v polovině 20. století izoloval od světa a svůj život zasvětil zvířatům. Právě jeho vášeň dala vzniknout sbírce, která je dnes hlavním důvodem, proč lidé na Bítov jezdí.
Při naší návštěvě jsme zamířili rovnou k tomu nejdiskutovanějšímu – největší sbírce vycpaných psů na světě. V jedné z hradních chodeb najdete přes padesát těl různých plemen, od dog až po malé teriéry. Nejde o žádné vědecké exponáty, ale o domácí mazlíčky barona Haase, se kterými se nedokázal rozloučit. Každý pes je v jiné pozici, někteří vypadají, jako by právě spali nebo si hráli. Podobně silný dojem z historie, i když úplně jiného druhu, jsme popsali u Býčí skály v Moravském krasu.
Baron Haas a jeho soukromá zoo
Láska barona k živým tvorům byla neuvěřitelná. V dobách největší slávy fungovala na hradě jedna z největších soukromých zoologických zahrad v Evropě. Baron v hradním příkopu choval medvědy, po nádvoří se procházeli mravenečníci a v sálech poletovalo exotické ptactvo. Traduje se, že baron raději jedl se svými zvířaty než s lidmi. V interiéru hradu jsou tyto stopy vidět dodnes. Vedle vzácného nábytku a zbraní tak vidíte drobnosti, které připomínají spíše život na farmě než v panském sídle.
I když se může zdát sbírka vycpaných psů jako morbidní, pro barona byla výrazem hlubokého citu. Své zvířecí přátele nechtěl nechat jen tak zmizet. Tato excentričnost dělá z Bítova místo s neuvěřitelně silným geniem loci. Podobnou fascinaci lidskou šikovností a vytrvalostí, i když v technickém smyslu, jsme ocenili v muzeu Tatra v Kopřivnici.
Praktické rady pro jarní výlet na Bítov
Hrad otevírá svou hlavní sezónu v dubnu, ale areál kolem hradu je přístupný i dříve. Pokud se na Bítov chystáte, doporučujeme využít centrální parkoviště, které leží asi deset minut chůze od hradní brány. Cesta vede příjemným lesem a nabízí výhledy na hladinu Vranovské přehrady. Samotná budova hradu je po rozsáhlé rekonstrukci fasád, takže na fotkách vypadá velmi zachovale. Podobně monumentální hradby jsme viděli i u francouzského Carcassonne, ale Bítov má v sobě navíc tu moravskou vlídnost.
Pokud máte v plánu navštívit i vnitřní okruhy se sbírkou psů, vyhraďte si na hrad alespoň dvě hodiny. Pro rodiny s dětmi je skvělým doplňkem i výstava strašidel v hradním sklepení, která je méně náročná na psychiku než vycpaná zvířata v patře. Srovnávali jsme podobné rodinné výlety i v naší reportáži o zoo ve Zlíně a Bítov v tomto srovnání obstojí jako místo, kde se nebudou nudit ani dospělí.
Proč letos vyrazit právě na Bítov?
Bítov nepředstírá, že je jen krásnou stavbou. Ukazuje lidskou osamělost i nekonečnou oddanost zvířatům. V roce 2026, kdy je cestování často jen o sbírání lajků u nablýskaných zámků, nabízí Bítov zážitek, nad kterým budete přemýšlet i cestou domů. Je to místo kontrastů, tlustých kamenných zdí a křehké duše barona Haase. Pokud plánujete jarní výjezd na Znojemsko, Bítov nevynechejte. Je to nejpodivnější hrad v Česku a my se k němu budeme vždy rádi vracet, už jen pro tu atmosféru, která v jeho chodbách dodnes zůstala.
13. 5. 2025
Jan Nováček
