Když se řekne botanická zahrada, zřejmě si i mimopražští vybaví botanickou zahradu v Troji. Ta ovšem není jedinou zdejší botanickou zahradou, ale není ani tou nejstarší, ačkoli je asi nejslavnější. Jako první byla založena botanická zahrada Na Slupi.
Nachází se konkrétně v centru Prahy mezi ulicemi Benátská, Na Slupi, Apolinářská a Viničná. Oficiální název Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Slouží ovšem nejen studentům zmíněné fakulty, ale i pro širší veřejnost.
Založena byla roku 1775 v Praze na Smíchově. Pozůstatky této svého času vyhlášené zahrady dnes ukrývá park Dienzenhoferovy sady. Prvotní myšlenka je však ještě o něco starší, o její založení začal totiž již v roce 1752 usilovat první profesor lékařství a botaniky na Univerzitě Karlově Scotti de Compostella.
Zahrada nabídne expozici z vlhkých i suchých tropů
Záhy se začala velmi úspěšně rozrůstat, již kolem roku 1840 se v ní pěstovalo téměř 13 000 druhů a odrůd domácích i cizokrajných rostlin, jak přímo samotná zahrada uvádí střípek ze své historie. Tímto datem založení se řadí navíc i k nejstarším evropským univerzitním zahradám.
Postupně zde byly budovány skalky, alpina, expozice hajní květeny, skleník pro tropické vodní rostliny, velký oválný bazén a několik menších jezírek. Dnes činí celková rozloha 3,5 ha. Disponuje několika expozicemi, které jsou rozděleny na skleníkové a venkovní (exteriéry).
Ve sklenících se nachází stálá expozice tropů a suchých subtropů. Právě sbírka kaktusů a sukulentů je zdejší chloubou. Kromě nich bývají jako nejzajímavější část zahrady zmiňovány exempláře cykasů, kamélie, myrty a další rostliny, které se uchovaly ze sbírek někdejší smíchovské univerzitní zahrady z 19. století.
Sbírka rostlin z vlhkých subtropů zůstává v letním období pod širým nebem a je rozdělena podle světadílů z hlediska původu rostlin. V zimě se pak jednotlivé exponáty přesouvají do studeného skleníku.
Pýchou venkovních expozic je středoevropská květena
Základní venkovních expozic tvoří kolekce středoevropské květeny. Ta byla založena současně se zahradou a je dosud průběžně doplňována. Jde o nejcennější část venkovních sbírek. Z dalších zástupců tvoří jedinečnou součást zdejší rostlinné říše exemplář jinanu dvoulaločného, jehož stáří se odhaduje na 140 let, nebo jedna z prvních do Evropy introdukovaných metasekvojí.
Pokud by vám navíc nestačila prohlídka rostlin, v botanické zahradě se koná i doplňkový program. Pravidelně se zde pořádají nejrůznější výstavy i koncerty. Nejen školy, ale i další zájemci z řad veřejnosti si navíc mohou objednat i komentovanou prohlídku.
Areál zahrady zdobí také několik soch a skulptur. Patří k nim třeba pískovcové plastiky Českým botanikům a Letící kometa, které pocházejí z dílny tuzemského sochaře Ivana Jilemnického.
29. 8. 2023
Jan Nováček
