Bubovické vodopády leží na Bubovickém potoce u Berouna v Českém krase. Tyto vodopády mají několik vápencových stupňů, které jsou pokryté mechem. Největší z těchto stupňů dosahuje do výšky až dvou metrů. Jelikož je ale potok po většinu roku vyschlý, nejlepší období, kdy vodopády navštívit je jaro, kdy taje sníh nebo deštivý podzim.
Proč v Bubovickém potoce neteče voda?
V horním ztrátovém úseku Bubovického potoka se voda vsakuje do podzemí, což má za příčinu to, že je potok po většinu roku vyschlý. Jedná se o opravdu intenzivní ztráty vody na vzdálenosti pouhých několika stovek metrů, které jsou v Českém krasu výjimečné.
Pěnitec u horního vodopádu
Pokud se zadíváte pořádně, u horního vodopádu si ve skále u stezky můžete všimnout malého provlhlého výklenku, ve kterém se tvoří pěnitec. Jedná se o vysráženinu uhličitanu vápenatého. Ten zde vzniká za spoluúčasti rostlin a vylučuje se na stélkách mechorostů, lišejníků a řas na stěnách provlhlých jeskynních vchodů a převisů v podobě drobných inkrustací.

Pěnovec na nejhořejším stupni vodopádu
Jedním z nejzajímavějších útvarů najdete na nejhořejším převislém stupni v podobě tzv. přelivového nosu. Zde rychle narůstající pěnovec vyčnívá nad skalní podklad a vytváří tak převis nad horním jezírkem. Časem se ale vlastní vahou utrhne a zřítí do jezírka nebo ho odplaví příval. Pěnovec vzniká ve sladkovodních vodách v podobě inkrustací na tělech rostlin, např. na mechorostech, opadaných listech nebo větvičkách.
K vodopádům pouze po svých
Pokud toužíte po návštěvě této překrásné lokace, k vodopádům se dostanete po svých. Za Bubovickými vodopády vyrazte po modré turistické značce z vesnice Srbsko. Stejnou trasou vede ze Srbska i cca 9 km dlouhá okružní naučná stezka Srdcem Českého krasu, po které můžete od vodopádů dále pokračovat a vrátit se zpět do Srbska. Na této naučné stezce, která prochází dalšími zajímavými místy, se dozvíte mnoho zajímavostí o místní flóře a fauně.