Kouřící vrch Boreč: Jde o tajemný vstup rovnou do pekla?

Vzduch se dere ven

Specialitu tohoto vrchu, který se týčí do výše poblíž Lovosic, totiž můžete vidět právě za zimního počasí, když zemi pokryje bílé nadělení a teploty spadnou pod nulu. Na vrcholu kopce Boreč narazíte na otvory, kterými proudí ven teplý vzduch. Kopec budí dojem, že kouří.

S čertem se nesetkáte

Popisované díry nejsou vstupem do pekla, i když se takový předpoklad samozřejmě tak trochu nabízí. Ďábla tady nepotkáte, ani k němu nemůžete sestoupit do zemských hlubin. Nicméně trochu té pekelné podívané tu spatřit můžete. Právě popisované otvory se nazývají ventaroly a jimi teplý vzduch uniká na zemský povrch. Ideální podmínky pro pozorování tohoto jevu nastávají, když teploměr ukazuje zhruba -10 °C.

Jev nezpůsobuje sopečná činnost

První popis pekelných jevů na Borči pochází z roku 1833. Vzhledem k tomu, že se nalézáme v Českém středohoří, které je sopečného původu, nabízí se teorie, že úniky tepla souvisí se sopečnou činností. Skutečnost je ale přece jenom trochu jiná. Už v pravěku při tvarování zdejší krajiny došlo k tomu, že zde vznikly pukliny. Díry, kterými může horou proudit vzduch. Jeho chování se se přitom řídí fyzikou.

Fyzikální jevy

Popsanými otvory se v zimě nasaje na úpatí Borče studený vzduch. Pronikne do nitra kopce, kde se ohřeje. Může přitom dosáhnout až teploty 16 °C. Určitě jste z hodin fyziky nezapomněli, že teplý vzduch stoupá vzhůru, zatímco studený zůstává dole. Přesně to se také děje v nitru tohoto podivuhodného kopce. Ohřátý vzduch míří puklinami nahoru. Logicky proto v zimě teplý vzduch z nitra hory uniká ven. Když je mráz, vzduch vyfukovaný horou se na povrchu rychle ochladí. Kondenzuje ve formě páry – opět zde máme dobře známý fyzikální jev. Ten způsobuje, že je vidět kouř.

Opačné proudění v létě

V létě to funguje jinak. Otvory na svém vrcholu Boreč nasaje teplý vzduch. Ten se uvnitř kopce naopak ochladí a potom putuje ven na jeho úpatí. To ale není doprovázeno žádnými vizuálními specialitami, takže v teplých ročních obdobích žádný kouř ani nic podobného nespatříte. S tímto vysvětlením přišel roku 1881 vědec Jan Krejčí.

Naučná stezka vás navede

Stojí za to projít si celou naučnou stezku Boreč, která vás pomocí informačních tabulí seznámí s nekonvenčním geologickým jevem a navrch přidá ještě zajímavosti o tom, co zde roste a jaká zvířata můžete v okolí potkat. Nejlepší je vydat se na cestu z Režného Újezdu, kam se dostanete autobusem z Lovosic. Máte-li chuť na delší túru, klidně se vypravte už přímo z Lovosic, to už je na vás, na co se cítíte.