Říká se jí ledová díra a nalézá se na Suchém vrchu Lužických hor, přesněji jeho severním svahu. Zrodila se zvětráváním znělcového masivu, na který působil mráz. Postupem času se vytvořila 30 metrů dlouhá a 6 metrů široká puklina ve skále. Právě chladný vzduch, který se v ní akumuloval, zajistil, že ledová výzdoba uvnitř vydržela opravdu hodně dlouho.
Jeskyně ale zůstala velmi dlouho v zapomnění a stranou jakéhokoliv zájmu lidí. Teprve v 70. letech 19. století se o ni začali zajímat turisté a objevovat její krásy. Proto také vznikla stezka od silnice v údolí vedoucí až k jeskyni. Zasloužil se o ni cvikovský horský spolek.
Za svitu ohňů
Prohlídka jeskyně si ovšem od počátku žádala notnou dávku odvahy. Nešlo o akci pro nějaké porcelánové panenky, ale pro dobrodruhy. Dovnitř se totiž sestupovalo po nahrubo osekaných větvích, takže nezbytností se stala určitá dávka fyzické zdatnosti. Teprve po nějaké době větve nahradil žebřík. S průvodcem jste se jeskyní mohli projít s osvětlením pomocí bengálských ohňů. Nejbohatší ledovou výzdobu jeskyně nabízí v době jarního tání sněhu. Tehdy do ní totiž proniká povrchová voda a vzduch uvnitř se udržuje dostatečně chladný. Ovšem oteplováním se tyto vytvořené efekty zničily. Právě ohňové osvětlení při prohlídkách způsobovalo ohřívání klimatu v jeskyni.
Mříž proti živlům
Volný přístup do jeskyně ale lákal různé nekalé živly, kteří její vnitřní část nepěkně ničili. Aby se tam nedostal nějaký kazisvět, přibyla proto v době kolem přelomu 19. a 20. století u vstupu mříž. U hostinského v nedaleké restauraci Hamr bylo možné si za určitý poplatek vyzvednout klíč a odemknout si. Takové opatření proti vandalům, kteří by jeskyni ničili, se osvědčilo. Kdo měl opravdový zájem, zašel si pro klíč a pak si prohlídku užil.
Hezká cesta po červené
Roku 1966 se stala jeskyně Naděje chráněnou přírodní památkou. Nepříznivě do jejího osudu ovšem zasáhl rok 1995. Tehdy se posunuly balvany nacházející se nad vstupem. Hrozí proto zával jeskyně a situace se od té doby nezlepšila. Z těchto důvodů se od té doby dovnitř bohužel nedostanete. Ptáte se tedy, proč vás sem vlastně zveme? I tak jde o pěkný zimní výlet pro ty, co rádi chodí i v době, kdy si na výšlap musí vzít teplou bundu. Nejhezčí cesta vede od Horní Světlé, odkud půjdete po červené značce. V současnosti tedy lidé do jeskyně bohužel nemohou vstoupit, stala se ale významným útočištěm, a především zimovištěm netopýrů.
29. 11. 2025
Petr Dostál
