Když se řekne Pražský hrad, většině lidí se vybaví fronty na katedrálu sv. Víta, slavnostní střídání stráží nebo Zlatá ulička přeplněná turisty. Jenže tento areál o rozloze téměř 70 000 m² skrývá mnohem víc než jen slavné památky. Podél hradeb, v zákoutích za hradbami nebo pod schodišti, kam málokdo zabloudí, se odehrávaly drobné příběhy všedního života. Právě tam se dá najít pravá esence místa, kde se historie psala nejen mečem a korunovací, ale i každodenní rutinou královských zahradníků, zedníků nebo mnichů.
Vinice sv. Václava: Vinný příběh pod katedrálou
Jen málokdo tuší, že přímo pod majestátní katedrálou sv. Víta se rozkládá jedna z nejstarších vinic v Praze, Vinice sv. Václava. Její historie sahá až do 10. století, kdy se zde podle legendy sám svatý Václav staral o víno. Vinice byla později obnovena Karlem IV., ale po staletí zarůstala, až ji znovu oživila péče moderních vinařů. Dnes je přístupná veřejnosti během akcí jako Vinobraní na Pražském hradě, ale její dolní okraj s výhledy na Malou Stranu a Vltavu, zůstává příjemně klidný i ve špičce sezóny. Zajímavostí je, že víno, které se tu pěstuje, skutečně nese jméno svatováclavské a ochutnat jej můžete ve Vinném baru Villa Richter, který sousedí s vinicí a nabízí nerušený výhled na starou Prahu.
Jižní zahrady: Oáza klidu pod okny Hradu
Jižní zahrady Pražského hradu, často opomíjené v itineráři spěchajících turistů, jsou skutečným skvostem renesanční zahradní architektury. Tvoří je tři navazující části: Rajská, Zahrada Na Valech a Hartigovská zahrada. Jsou volně přístupné od jara do podzimu a nabízejí nejen dechberoucí výhledy na Malou Stranu, ale také ticho a stín starých stromů, které lákají spíš čtenáře nebo malíře než hlučné skupiny s průvodcem.
Zvlášť působivé je navštívit zahrady ráno nebo těsně před západem slunce, kdy se mezi větvemi lámou paprsky a Praha pod vámi září zlatou barvou. Zahrady mají svou vlastní historii, byly budovány v několika etapách již od 16. století a často sloužily jako soukromá místa odpočinku královského dvora.
Staré schodiště a Nové zámecké schody: Vstup pro zasvěcené
Zatímco většina návštěvníků vstupuje na Hrad hlavními bránami přes Hradčanské náměstí, málokdo využije romantické Nové zámecké schody, které spojují Thunovskou ulici na Malé Straně s Hradní rampou na Hradčanském náměstí na Hradčanech. Ještě méně známé jsou pak Staré zámecké schody, které spojují městskou čtvrť Malá Strana s východní částí Pražského hradu v městské části Praha 1.
Tyto průchody sloužily kdysi hradnímu personálu, později vojákům a až v moderní době byly otevřeny jako alternativní trasy pro veřejnost. Pro romantiky i milovníky fotografování je to ideální místo.
Zlatá ulička: jen po zavíračce
Ano, i slavná Zlatá ulička může být magická, ale jen tehdy, když je prázdná. Většina lidí ji navštěvuje během dne, kdy se mezi pestrobarevnými domky tlačí davy a ztrácí se veškeré kouzlo. Pokud však vydržíte až do pozdního odpoledne, těsně před zavřením (v létě okolo 17 - 18 h), nebo navštívíte v rámci večerní prohlídky s omezeným počtem osob, odhalí vám zcela jinou tvář. Tiché dvorky, lampy pomalu se rozsvěcující ve stínech hradeb a šepot historie. V tu chvíli pochopíte, proč sem chodil psát i Franz Kafka.
Pražský hrad bez davů? Stačí sejít z hlavní cesty
Pražský hrad je místem, kde se česká historie psala ve velkém, ale její nejautentičtější stopy naleznete v detailech, v opuštěných zákoutích, starých schodech a zahradách, kde čas plyne pomaleji. Nemusíte být znalcem historie ani milovníkem architektury, stačí zvolnit krok a vydat se tam, kam většina turistů nechodí. Právě tam totiž najdete opravdové kouzlo Hradu.
13. 5. 2025
Jan Nováček
