Toto město patří mezi nejpřátelštější v Evropě

Procestoval jsem už velkou část Evropy. Od kaváren v Lisabonu přes horské silnice v Norsku až po rušné uličky Istanbulu. Ale málokde jsem se cítil tak přirozeně vítaný jako v Curychu. Město, které se pravidelně umisťuje mezi nejpřátelštějšími v Evropě, dokazuje, že přívětivost nemusí být jen o úsměvu – ale o tom, jak se člověk v místě cítí. A v Curychu se cítí prostě dobře.

Curych – město, kde všechno funguje a lidé mají čas

Švýcarsko má pověst precizní a možná trochu rezervované země. Jenže Curych ukazuje, že za tou pověstí se skrývá opravdová lidskost. Na každém kroku je cítit, že tady si lidé váží pořádku, ale ne na úkor vstřícnosti.Ať už se zeptáte na cestu v tramvaji, nebo si objednáváte kávu v malé kavárně, skoro vždy se setkáte s ochotou a úsměvem. Místní mají klidné tempo, nikam se neženou, ale všechno funguje na minutu přesně. Ta kombinace efektivity a přirozené lidskosti je přesně to, co dělá Curych výjimečným.

Město se už několik let objevuje na předních příčkách žebříčků nejpřátelštějších a nejpříjemnějších měst Evropy – podle magazínů Time Out, Condé Nast Traveller i CN Traveller. A i když jde o statistiky, člověk to pozná hned po příjezdu. Curych je čistý, organizovaný, ale přitom působí uvolněně.

Jezero, které dává městu klid

To první, co vás v Curychu chytne za srdce, je voda. Město se rozkládá kolem Zürichsee, curyšského jezera, které má až pohádkově klidnou atmosféru. Po promenádě se tu procházejí lidé všech generací, na trávnících se sedí s knihou nebo vínem a v létě se tu plave přímo s výhledem na Alpy.

Řeka Limmat, která protéká centrem, dodává městu lehkost. Dá se podél ní jít pěšky skoro až k jezeru, a cestou míjíte malé kavárny a staré domy s barevnými okenicemi. Když se pak večer rozsvítí lampy a v odrazech hladiny se třpytí věže kostelů, pochopíte, že Curych má kouzlo, které se nedá vyčíslit.

Staré město, které žije současností

Historické Altstadt má všechno, co má mít město, které se žije s respektem k minulosti. Úzké uličky, malé obchůdky, kavárny, kde se podává espresso na stojáka, a atmosféru, která nepůsobí ani trochu turisticky. Lidé se zdraví, pozdraví i s cizinci a obsluha se zajímá, odkud jste. To není póza – to je normální.

Na druhé straně města, v čtvrtích Langstrasse nebo Kreis 4, se mísí pouliční umění, restaurace z celého světa a mladá energie. Jsou to čtvrti, které dokazují, že Curych není jen město bank a obleků, ale i hudby, umění a života. Místní vám poradí, kam zajít večer, nebo si s vámi klidně sednou ke stolu – a to v Evropě opravdu není samozřejmost.

Moderní, ale pořád s lidským rozměrem

Na Curychu je fascinující, že i přes vysokou životní úroveň si zachoval přirozenost. Žádná okázalost, žádná přetvářka. Všechno je čisté, promyšlené a dostupné. A když člověk potřebuje pauzu od města, stačí deset minut tramvají a je uprostřed přírody.

Z vyhlídky Uetliberg se otevírá výhled na celé město i Alpy v dálce. Místní tam chodí po práci – ne kvůli turistické atrakci, ale prostě proto, že to mají rádi. Tenhle vztah k místu je něco, co se nedá vybudovat plánem. Musí to být opravdové – a právě to je na Curychu cítit.

Proč má Curych mezi cestovateli takovou pověst

Po letech cestování po Evropě člověk pozná, kde se lidé usmívají z povinnosti a kde proto, že chtějí. V Curychu ten úsměv není hraný. Místní vám dají prostor, ale když je potřebujete, jsou tu. Zní to jako drobnost, ale přesně tyhle drobnosti dělají cestování nezapomenutelným.

Curych není nejlevnější destinace, to si nebudeme nalhávat. Ale co dostanete za ty peníze, stojí za to: bezpečí, čistotu, klid, dokonalou organizaci a především pocit, že jste vítaní. A to je něco, co se nedá koupit – ani v žádném jiném evropském městě.