Turisté se jezdí kochat především květinovými hodinami, které se nacházejí v parku nedaleko funkcionalistického hotelu Bellevue – Tlapák. A právě součástí slavných květinových hodin na samém počátku své existence byl trpaslík.
Původně to byl ten klasický zahradní. Později mu přibyla pohyblivá ručička s kladívkem a plechovou muchomůrku, na níž odbíjel. Nového litinového trpaslíka pro Poděbrady dva roky po instalaci toho původního vyrobil Josef Berounský ze Svratky.
Poprvé sem byl rozverný mužíček umístěn konkrétně již roku 1938. V roce 1960 si ovšem milý trpaslík musel svoje kladívko „sbalit“ a z parku se odstěhovat. Odstraněn byl s odkazem na to, že se jedná o buržoazní kýč, tehdejším režimem.
Na figurku čekal pohnutý osud
Trpasličí švihák lázeňský putoval tehdy do depozitáře. Nahrazen byl rudým srdcem umístěným na žulovém podstavci a vyrobeným z umělé hmoty. O tom, nakolik bylo ono dílo méně kýčovité, by se podle poděbradských pamětníků daly vést spory.
Do Poděbrad se jeden ze symbolů slavných lázní mohl vrátit až 9. května 1997. Na svém místě pak byla půlmetrová figurka téměř 10 let, ale ani v novodobé historii trpaslík příliš klidu neměl. Roku 2006 byl při revitalizaci parku přesunut pod nedaleké smuteční vrby, neboť tehdejší zástupci města usoudili, že neladí s inovovanou podobou květinových hodin.
Místní politici se však natolik přeli o podobu kolonády, že v roce 2007 se nakrátko trpaslík ocitl zpět na svém původní místě. Záhy však putoval za květinové hodiny mezi vrby znovu.
Nebohý trpaslík měl navíc málem na kahánku, jelikož se dokonce objevila petice, zda by v Poděbradech měl zůstat, nebo ne. Ani změna politických poměrů v plné míře nerozhřešila, je-li trpaslík kýč, nebo ne.
Poděbradský trpaslík si své místo uhájil
Své místo si nicméně postavička navzdory radikálním obhájcům vytříbeného vkusu uhájila a tak dodnes místním i návštěvníkům signalizuje čas. Každých patnáct minut odbijí jedním úderem čtvrt, dvěma údery půl, třemi údery tři čtvrtě a čtyřmi údery celou hodinu.
O bezpečnost se jí stará nízký plot okolo a prostor bedlivým okem střeží i kamera městské policie. Ostatně dodnes se uvádí spíše smutný dodatek, že trpaslík to po svém návratu v 90. letech věru neměl lehké, neboť o kladívko i koženou zástěrku byl pravidelně připravován nenechavými vandaly. A některými zdroji se uvádí, že i četné krádeže byly důvodem k tomu najít trpaslíkovi „azyl“ v prostoru pod vrbami.
Navzdory kontroverzní pověsti se tak zařadil k legitimním symbolům města a mnohým místním připadá roztomilý. Ostatně turisté ho zpravidla neminou bez povšimnutí a pořizují si fotografie a dívat se na něj pravidelně chodí i rodiče s dětmi.
