Františkánská zahrada je park, který se nachází na Praze 1, na rozhraní mezi Jungmannovým náměstím, Václavským náměstím a Vodičkovou ulicí. Situován je do vnitrobloku.
Jedná se o barokní zahradu francouzského typu s pravidelným půdorysem. Ten je shodný s barokním členěním, zajímavostí jsou šikmé kompoziční osy uzavřené kapličkami. Tímto řešením je Františkánská zahrada v prostoru hlavního města zcela ojedinělá. Její celková výměra činí 0,6 ha. A jde tak doslova o zelenou oázu, kterou vyhledávají v ruchu metropole nejen Pražané.
Zahrada vznikla v těsné blízkosti kláštera karmelitánů u Panny Marie Sněžné. Stalo se tak po roce 1348 v období, kdy král Karel IV. zakládal Nové Město. Mnichům bylo v této době přislíbeno, že zde mohou mít vlastní svatostánek.
Vznikl tak kostel Panny Marie Sněžné, k němuž náležel i klášter a také zahrada. Tento kostel je nejvyšším v Praze a král Karel IV. předpokládal, že se v něm budou konat korunovace českých panovníků. Právě při pohledu ze zahrady nejvíce nejvíce vynikne jeho impozantní silueta.
Ačkoli tak původně patřila pod správu karmelitánů, nakonec v roce 1609 přešla do rukou františkánů. Původně se využívala k pěstování užitkových rostlin, jako jsou byliny a zelenina. Rostly zde i ovocné stromy a františkáni využívali také koření. Po tomto řádu proto nakonec dostala zahrada i svoje jméno.
Během staletí musela Františkánská zahrada zvládnout nelehká období, kdy byla zcela zdevastována. Vždy se ji však nakonec podařilo obnovit.
Františkánská zahrada v novodobé historii
Zahrada ostatně musela přestát i roky válečné. Němečtí okupanti tu nechali vybudovat dvojici protipožárních nádrží, které estetice tohoto prostoru samozřejmě příliš neprospěly. Zasypány nakonec byly až v letech 1980 a 1985.
Rozsáhlou rekonstrukcí park prošel dále v roce 1992. A do dnešních dnů se stal jedinečnou pražskou zónou, kam je možno přijít relaxovat, třeba s knihou v ruce. A samozřejmě se zde návštěvníci nemusejí obávat také nechat dovádět děti. K dispozici je zázemí v podobě dětského hřiště.
V zahradě se nachází i původní raně barokní altán, který tvoří přirozenou dominantu prostoru. Dnes je však využíván jakožto zázemí pro obchod s oděvy.
K dalším zajímavým uměleckým artefaktům, které zde nalezneme, patří také fontána v podobě chlapce s mušlí, jejímž autorem je Stanislav Hanzík, a sousoší Divoženky a Poletuchy od Josefa Klimeše.
Asi nejkrásnější součástí zdejší zeleně jsou kvetoucí růže. Vedle nich tu však rostou i kvetoucí ovocné stromy a bylinné záhony, a to coby odkaz na působení někdejšího řádu karmelitánů i františkánů a jejich tradice.
29. 11. 2025
Petr Dostál
