Počátky vzniku obce jsou svázány s legendou o Ivanovi
Svatý Jan pod Skalou se nachází necelých 20 km jihozápadně od Prahy v okrese Beroun. Jedni jej skromně označují jako jednu z nejkrásnějších obcí na Berounsku. Jiní mluví o tom, že nemá konkurenci v celé České republice.
Ostatně nachází se přímo v srdci Chráněné krajinné oblasti Český kras. Navzdory těmto superlativům si místní krajina však stále ještě zachovává určitou neporušenost, na které se nepodepsal výraznější zájem turistů.
Nevelká obec má v současnosti jen asi 200 obyvatel. Již v 19. století přitom neušla pozornosti českého vlastence, mecenáše a národopisce Vojty Náprstka. Ten tu vytvořil vůbec první značenou turistickou trasu v českých zemích. Vedla mezi Berounem, Karlštejnem a právě Svatým Janem pod Skalou.
Nicméně první zmínky o samotné obci se datují do mnohem dřívějších dob. Už do období 9. století spadá legenda, podle níž se v jeskyni pod mohutnou skalní stěnou usadil první český křesťanský poustevník Ivan.
Nějakou dobu zde žil, nicméně se ho odsud pokusili vypudit zlí duchové. Říká se, že se mu tehdy na návrší pod svatojánskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Ten mu předal dřevěný křížek, kterým poustevník nakonec démony ze své jeskyně vyhnal.
Traduje se také, že k jeskyni zabloudil svého času kníže Bořivoj. S Ivanem si velmi porozuměli. Kníže prý dokonce chtěl, aby poustevník dožil s ním na hradě Tetíně. Ten ale odmítl a žádal zůstat v jeskyni. Bořivoj tak alespoň po Ivanově smrti v jeskyni nechal vybudovat kapli a v roce 1037 jí daroval Ostrovskému klášteru.
Na klášter čekal pohnutý osud
Když byl původní klášter v 15. století zničen husity, benediktini se přesunuli právě do Svatého Jana pod Skalou. Postupem času tak zde vznikl významný klášter, jehož součástí je i raně barokní kostel sv. Jana Křtitele. Ten byl postaven postaven slavným architektem Carlem Luragem v roce 1661.
Výše zmíněná původní kaple je dodnes v jeskyni uchována. A legendami opředený Ivan byl dle dnešních poznatků také skutečnou osobou, což lze doložit objevenými ostatky, které jsou dnes řádně uschovány v trezoru.
Konec pro klášter znamenal rok 1785 a rozhodnutí císaře Josefa II. Následně se klášter využíval pro průmyslové účely, vznikly zde koželužny či papírna. Z podloží jeskyně také vyvěrá léčivý pramen. Je silně mineralizovaný a není divu, že na tomto místě následně vznikly lázně, v nichž se alkalická voda využívala. Stalo se tak počátkem 20. století.
Temné období pak prožil klášter v 50. letech století téhož. Proměnil se v kruté vězení pro tehdejší politické vězně. Dnes už se však magie tohoto místa navrátila a turisté si ji vychutnávají například na místní proslulé vyhlídce. Ta láká především zamilované páry.
