Praha z pohledu baroka: Tři nádherné kostely, které stojí za návštěvu

fotografie autora Helena Stejskalová publikováno 25.03.2024 07:00
Loreta Praha

Kdo chce vyrazit do Prahy, může svoji návštěvu pojmout z trochu jiného pohledu. Třeba tak, že se soustředí na ty nejznámější náboženské barokní stavby. Dychtivému návštěvníkovi se otevře nový svět.

Doba působení jezuitů

Jezuity má většina Čechů spojeny s dobou temna a pálením českých knih. Pravda je ale také, že byli i nositeli kultury, i když všechno brali většinou jenom z hlediska svého ortodoxního náboženského přesvědčení. Na druhou stranu, v době jejich působení v českých zemích vznikla řada nádherných staveb sloužících církvi. Zmíníme se o třech kostelích, které byste v rámci exkurze po pražských barokních památkách rozhodně neměli minout. Všechny tři vám ochotně otevřou svoje brány.

Loreta:Kostel na konfiskovaných pozemcích

První pražskou barokní stavbou postavenou po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 a sloužící katolické církvi se stává loretánský kostel. Staví se v letech 1626–1627 přímo na pozemcích ultrakvistických měšťanů, jež museli kvůli své víře pod obojí (přijímání těla i krve Páně) opustit nejenom českou metropoli, ale i samotnou zemi. Kostel je vysvěcen roku 1631.

Tři zvony nelze sladit

Proslaví se zejména svojí zvonohrou. Ze třiceti zvonů v ní ale hraje jenom 27. Zbylé tři jsou údajně tak malé, že je prý nelze ani pořádně sladit s ostatními. Jejich zvuk by v hlasech ostatních větších zvonů úplně zanikl. Přitom největší ze zvonů váží 250 kg a nejmenší rovných 5,5 kg.

Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně: Demonstrace jezuitského vítězství

Podle projektu německého architekta Kryštofa Dientzenhofera (1655-1722), jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689-1751) a Kiliánova zetě Anselma Luraga (1701-1765) probíhá v letech 1704-1755 stavba chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Monumentální podobu této perly barokní architektury mají na svědomí pražští jezuité, kteří tím chtěli demonstrovat své vítězství nad nekatolíky.

Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně

Skvostné varhany

Unikátem jsou chrámové varhany se čtyřmi tisíci píšťal, hrál na ně i sám hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) a krátce po jeho smrti na nich bylo provedeno jeho proslulé requiem. V kostele najdeme jednu z největších nástropních fresek v Evropě od Jana Lukáše Krackera (1719-1779). Na bohaté chrámové výzdobě je hodně nezvyklé i to, že zde vidíme i sochy světců náležejících východní církvi, například Mikuláše z Myry, nebo Jana Zlatoústého. Věž kostela sloužila jako hláska a zvonice. Hlásný tu žil až do roku 1891 a mezi jeho povinnosti patřilo zvonit při požáru, vyvěsit ve směru ohně z okna červený prapor a v noci naopak lucernu.

Chrám sv. Mikuláše na Starém Městě: Odsvěcený svatostánek

Stejnému svatému, tedy Mikulášovi, je zasvěcen i třetí kostel, kterému byste se během pražské návštěvy neměli vyhýbat. Stojí možná malinkou ve stínu svého slavnějšího jmenovce a nachází se na Starém Městě hned u Staroměstského náměstí. Má také stejného autora, a to Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vybudován byl v letech 1727-1737. V jeho dějinách najdeme zajímavý moment. Roku 1787 byl na pokyn císaře Josefa II, odsvěcen a většina vybavení rozprodána. Poté byl roku 1871 pronajat k bohoslužbám ruské pravoslavné církvi. Dnes je domovským svatostánkem Československé církve husitské.

Mohlo by Vás zajímat

Čechrava
publikováno 8. 4. 2024 autor Petra Seibertová

Jaké trvalky vysadit na stinné místo zahrady? Tyto si zamilujete – inspirujte se

Jahody
publikováno 13. 4. 2024 autor Nikola Klementová

Domácí hnojivo zajistí velké a chutné jahody. Po jakém sáhnout, aby bylo účinné?

Bolest
publikováno 12. 4. 2024 autor Nikola Klementová

Čas na výsev zeleniny, která zbaví tělo zánětu a podpoří imunitní systém

zavřít reklamu
×
Reklama