Vyšehrad jako sídlo knížat
Na přelomu 10. a 11. století se na Vyšehradě usadili čeští vládci. V letech 992–1012 tu dokonce pracovala knížecí mincovna. Knížata Boleslav II. a Jaromír se zde zabydleli jenom přechodně, trvale zde pobýval až někdy kolem roku 1070 Vratislav II. Založil skvosty, které mohou obdivovat návštěvníci Vyšehradu dodnes, a to baziliku sv. Vavřince, románskou rotundu sv. Martina, zřejmě nejstarší rotundu v Praze, a kostel sv. Petra a Pavla.
Vyšehrad jako pevnost střežící město
Později Vyšehrad ztratil význam jako sídlo vládců, definitivně skončila jakákoli jeho nadřazenost nad Pražským hradem roku 1140 korunovací krále Vladislava. Areál se od této chvíle stal hlavně pevností, která měla od jihu střežit Prahu, o její proměnu se zasloužil hlavně Karel IV., který nechal vystavět gotický královský palác, kapitulní chrám a velkou bránu, další oblíbené cíle návštěvníků. Původní hřbitov u petropavlovského kostela se na konci 19. století změnil v pohřebiště slavných českých osobností zvané Slavín. I sem můžete zavítat.
Petřín: Místo pro těžbu kamene i výhled na město
Na vrchu Petříně se už ve 12. století těžil v lomech kámen, použitý například na stavbu sázavského kláštera. Těžba opuky skončila až v 19. století. Ze zajímavých objektů se zde nalézá Hladová zeď, kterou nechal v letech 1360–1362 vystavět Karel IV., aby posílil opevnění metropole. Zaměstnal přitom chudinu, aby si vydělala. Když roku 1889 navštívil Klub českých turistů světovou výstavu v Paříži, účastníky zájezdu zaujala Eiffelova věž. Rozhodli se proto, že by podobnou atrakci měla mít i Praha. Přes vysoké náklady se stavbu během krátké doby podařilo realizovat a 20. srpna 1891 se otevřela veřejnosti.
Petřínská rozhledna vzbuzovala i negativní reakce
Na vrchol rozhledny vyšplhají návštěvníci po 299 schodech nebo je vyveze výtah na plynový a později elektrický pohon. Kuriozitou zůstává, že její vrcholek podle jednoho z plánů měl být zakončen ozdobou v podobě svatováclavské koruny. Nová atrakce vzbudila už době svého vzniku rozdílné názory, například ředitel pražského Národního divadla o ní tvrdil že je „největší ohavou na hlavě Prahy vystavěnou,“ nicméně jiní lidé z ní byli nadšení. Ostatně podobné reakce vzbuzoval i samotný originál, tedy pařížská Eiffelovka. Na Petřín dnes vede lanovka, nachází se zde Štefánikova hvězdárna. Řada lidí sem chodí rekreačně běhat, je to oblíbené místo pro milostná dostaveníčka. Na Petřínské sady ze smíchovské strany navazuje Kinského zahrada, z malostranské strany Lobkovická a Vrtbovská zahrada. Přes Petřínské sady je možné se dostat až ke Strahovskému klášteru.
Sdílet
Sdílet
Sdílet
Aleš Mohr
