Historie hradu Bezděz
První písemná zmínka o Bezdězu pochází z roku 1264. Tehdy král železný a zlatý Přemysl Otakar II. vydal listinu, která stojí neznámého města v bezdězských lesích. Nechal zde vystavit také hrad, který měl sloužit nejen jako pevnost, ale také jako reprezentační místo krále. Už během výstavby se ale původní koncepce hradu měnila a upravovala a hrad byl postaven v průběhu let koncem třetí a počátkem čtvrté čtvrtiny 13. století. V současné době a i tehdy byl hrad Bezděz skutečný výtvor vyspělé rané gotiky, která se do našich končin dostala cisterciáckou stavební hutí z Burgundska přes severní Německo.
Úryvek textu ze zakládací listiny hradu
„Otakar z Boží milosti král Český, vejvoda rakouský a štýrské země, markrabě moravské. Všem na věčné časy čest, slávu a mocnost našeho království, které záleží nejvíce v množství a bohatství věrných poddaných, jak královská vznešenost naše mnohovážnost vyhledává, rozmnožiti můžeme. Proto známo činíme že z lesu našeho na Bezdězi a na vodě Doks ležícího i s Dvorem Hůrka řečeným, sto lánů šacovaných a ne více, spolu i s lukami, pastvemi, polmi a jinšími věcmi přináležejícími, pronajali jsme Kunrátovi a Hertvíkovi z Kravař na založení města v lese předřečeném, v kterémžto městě oni a jejich dědicové pořádní budou držeti právo soudu věčně a spolu tržiti peníz z téhož města, začež budou míti dva lány již zdělané a dva lány ještě nezdělané, spolu i s mlýnem podle výše jmenované vody, který se má stavěti beze vší činže, svobodně a pokojně.Datum u Pejčky na řece Váhu roku 1264 dne 22. října roku třetího království našeho."
Popis hradu
Hrad Bezděz má silně protáhlý půdorys, který se táhne podél hřbetu hory. Na samotném vrcholu pak stojí hlavní okrouhlá 35 metrů vysoká věž, která střeží celý hrad. Na tuto vysokou věž vede celkem 160 schodů a z ní se vám pak naskytne pohled na celé okolí ze všech stran. Okolí si zde můžete prohlédnout skrze zabudovaný dalekohled, který stojí od 5 Kč na 2 minuty výhledu. Na hradu se nachází také menší věž, na kterou ale vede pouhých 29 schodů.
Čerti rejdí na Bezdězi
Podle několika pověstí se v okolí Bezděze zalíbilo také čertům. Po nich tu zbyl Čertův vrch, Čertova zeď a Čertova věž. Jednou z oblíbených pověstí je také ta o čertovi, který nabídl Matce Boží sázku a to konkrétně o to, kdo z nich vystaví vyšší horu do kuropění. Matka Boží se sázkou souhlasila, na nic nečekala a pustila se hned do díla. Zatímco kopala zem, kterou pak nosila v košíku na hromadu, čert stavěl základy z kamenů ke své hoře. Poté se ale rozeběhl na pole, kde zrovna oral sedlák s koňmi a potah mu vzal, aby mohl hlínu na své základy dopravit rychleji. Když se ale Matka Boží zrovna nedívala, čert kradl hlínu z její hory. S ranním kohoutím kokrháním práce obou ustaly a čert s Matkou Boží změřili své hory. Hora Matky Boží byla ale vyšší, a tak se čert se vší hanbou vrátil zpátky do pekla.
19. 9. 2025
Jan Nováček
