Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 ve východočeské Litomyšli. Jeho rodným domem se stalo stavení v těsném sousedství místního zámku, kde jeho otec pracoval jako sládek. Litomyšlský zámek je sám o sobě velmi významnou architektonickou památkou, o čemž svědčí i jeho zápis na seznamu Světového dědictví UNESCO. Této pocty se stavbě dostalo zejména díky typickým znakům renesanční architektury. Pokud však do Litomyšli vyrazíte, určitě se zastavte i u Smetanova rodného domu. Ten je sice aktuálně veřejnosti uzavřen, již v létě příštího roku však bude po generální rekonstrukci znovu otevřen ku příležitosti 200. výročí skladatelových narozenin. V současnosti tak můžete navštívit expozici Smetanova dětství v přízemí zámeckého pivovaru.
Působení v Praze připomíná muzeum postavené v bývalé vodárně
Mladý Bedřich měl hudební talent, který jeho rodiče podporovali. Na housle uměl hrát ještě před nástupem do školy a komponovat začal už v osmi letech. Hon za úspěchem tak pokračoval do hlavního města Prahy, kam však Smetana nemohl nastoupit na konzervatoř, jelikož byl pro přijetí na školu příliš starý. Navštěvoval tedy soukromé lekce nevidomého pedagoga Josefa Proksche, který v něm talent dále rozvíjel. Připomínkou Smetanova odkazu v Praze je dnes jeho vlastní muzeum, které je umístěno v prostorech novorenesanční staroměstské vodárny. V těchto místech funguje již od roku 1926, a brzy tedy i tento památník oslaví krásné kulaté výročí. Unikátní architekturu v těsné blízkosti Karlova mostu však můžete obdivovat už dnes.
Jedny z nejslavnějších děl složil na svém zámečku v Jabkenicích
Bedřich Smetana pobýval nějakou dobu ve Švédsku, kde sám hudbu vyučoval, ale také i dále skládal. Posledních deset let svého života již ale strávil v hluchotě, což také zapříčinilo jeho stažení do ústraní. Pomyslným útočištěm se mu stal lovecký zámeček v Jabkenicích u Mladé Boleslavi severně od Prahy. Zde Smetana pobýval společně se svou dcerou, a právě zde pak složil opery jako Tajemství, Polibek či Čertova stěna, a dále také řadu českých klavírních tanců. V domě, kde žil, lze navštívit například mistrovu pracovnu či se blíže seznámit s jeho osobním životem.
Cílem Smetanovy životní cesty se stal Vyšehradský hřbitov
Stejně jako řada jiných velikánů české historie je i Smetana pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově. Místo bylo pohřbům zasvěceno již v 13. století, národního významu však získalo až ve století 19., kdy se o jeho významnou přestavbu zasloužil zejména spisovatel a kněz Václav Svatopluk Štulc. Kromě samotných hrobů slavných osobností zde za zmínku stojí také velkolepá hrobka Slavín, kde odpočívají významní básníci, spisovatelé, herci a další významní formovatelé našich dějin.