Klementinum: Nejen astronomická věž
Bývalá jezuitská kolej Klementinum, dnešní sídlo Národní knihovny, se stala svědectvím o rozpínavosti jezuitů v Čechách. Výstavbě, probíhající v letech 1653-1726 muselo ustoupit téměř 40 domů, klášter, tři kostely, a ještě dvě zahrady a hned po Pražském hradě jde o druhý největší pražský areál. Nejstarší část stavěl od roku 1653 architekt Carlo Lurago, později se tu vystřídala řada stavitelů. Působí tu jezuitská škole, povýšená na univerzitu. V roce 1721-1723 tu vzniká astronomická věž. Ze začátku slouží spíše jako vyhlídka, ale později, když zde v letech 1751/1752 vzniká astronomická observatoř, se zde provádějí astronomická měření. Rok 1752 také znamená počátek meteorologických měření v Klementinu, které se od roku 1775 provádějí souvisle a počínaje rokem 1784 dokonce třikrát denně. V této oblasti drží pražské Klementinum světové prvenství. Skvostem je barokní Knihovní sál a Zrcadlová kaple. Národní knihovna shromažďuje řadu knih nevídané ceny. Jejich sbírku založili právě jezuité a říká se, že dosud nenalezený jezuitský poklad představují právě ony.
Strahovský klášter: Knihy se tu skladují na výšku
Olomoucký biskup Jindřich Zdík (1083-1150) pojme roku 1138 myšlenku založit v Praze klášter řeholních kanovníků a u knížete Vladislava II. se setká s velkým pochopením pro svůj nápad. Panovník si dokonce přeje být v klášteře pohřben. Dřevěné klášterní budovy se začínají stavět už v roce 1140, bazilika postavená roku 1149 už je ovšem kamenná. Budovy se dokončují roku 1182, ovšem bohužel je poničí požár roku 1258.
Na Strahově roste ve své době největší klášterní komplex v Evropě. Protože ale strahovští mniši vystupují proti mistru Janu Husovi (kolem 1370-1415) a jeden z nich proti němu dokonce svědčí v Kostnici, dojde během husitských válek ke zničení kláštera a obnova na sebe nechá dlouho čekat, až do roku 1601. Nicméně už od začátku své existence mniší budovali rozsáhlou knihovnu, a neodradil je ani požár v roce 1258, husitské boje, ani rok 1648, kdy si knihovnu odvážejí jako svoji kořist Švédové. Po roce 1679 se tu dokonce skladují knihy po novu na výšku. Díky dobře vybavené knihovně unikne klášter likvidaci za Josefa II. Do knihovny čítající asi 18 tisíc svazků, také dlouho nesměly ženy, první se sem údajně dostala až v roce 1800. Dnes areál kláštera slouží jako Památník národního písemnictví.
Rudolfinum: Sídlo České filharmonie
Česká spořitelna v Praze slaví v roce 1875 půlstoleté výročí svého vzniku a při této příležitosti se rozhodne nechat postavit důstojnou budovu jako kulturní centrum s koncertní síní a výstavními sály. Výstavba probíhá v letech 1876–1881 na východním břehu Vltavy v místě zvaném Rejdiště. Svůj název dostává novorenesanční budova otevřena 7. února 1885 po následníkovi rakouského trůnu princi Rudolfovi Habsburskému (1858–1889), který se slavnostního ceremoniálu zúčastní.
Když později nová Československá republika hledá důstojnou budovu pro zasedání svého parlamentu, volba 13. dubna 1919 padne právě na Rudolfinum. Ačkoli se to zdá jako dočasné řešení, nakonec zde zasedání poslanců probíhají až do roku 1941. Potom se budova vrací zpět k původním koncertním účelům. V současnosti je sídlem České filharmonie.
Sdílet
Sdílet
Sdílet
David Vanda
