Významná města po celém světě se pyšní ikonickými panoramaty, které je definují. V New Yorku je to Chrysler Building, v Londýně Big Ben, v Paříži Eiffelova věž. V Austrálii je však nejspíš pouze jedna budova, která si získala celosvětový věhlas, a sice Opera v Sydney. Umělecká stavba, která letos slaví 50. výročí svého vzniku, se velmi rychle stala neodmyslitelnou součástí krajiny sydneyského přístavu.
Původní rozpočet pro stavbu byl mnohonásobně navýšen, financováno bylo i z místního hazardu
V padesátých letech minulého století mělo největší australské město daleko pustější panorama. Do otevřené soutěže na návrh nové opery se přihlásilo více než 200 začínajících architektů z celého světa. V roce 1957 mezi projekty zvítězil dánský architekt Jørn Utzon se svým osobitým skořepinovým návrhem. Porotci v něm viděli inovativní design snoubící se s vizuálem sydneyského přístavu, který byl sám o sobě uměleckým dílem oslavujícím kulturu.
Stavba byla zahájena v roce 1959 s původním předpokládaným termínem dokončení v roce 1963 a poměrně skromným rozpočtem 7 milionů australských dolarů. Trvalo však ještě více než deset let, než byla budova v roce 1973 slavnostně otevřena, a to za účasti samotné královny Alžběty II. Do té doby se náklady vyšplhaly na úctyhodných 102 milionů australských dolarů, které byly kompenzovány financováním z australské loterie.
Slavná historie Opery byla přerušena pouze jednou
Od svého slavnostního otevření se v budově Opery v Sydney vystřídaly nejrůznější umělecké soubory. Stavba se však brzy stala víceúčelovou halou, ve které se konala celá řada dalších významných událostí. Arnold Schwarzenegger zde v roce 1980 získal svou poslední korunu pro vítěze soutěže Mr. Olympia, papež Jan Pavel II. zde v roce 1987 promluvil k obrovskému davu a v roce 1990 nedávno propuštěný Nelson Mandela promluvil ke 40 000 lidí shromážděných na venkovních schodech.
Po celou dobu zůstávala Opera neustále v provozu, až na jednu výjimku. Poprvé v historii musela být uzavřena v březnu 2020 kvůli pandemii COVID-19. Mezitím však probíhala alespoň rozsáhlá rekonstrukce koncertního sálu. Loni v červenci byl sál znovu otevřen a podle hudebníků měl mnohem bohatší a čistší zvuk. Bylo také sníženo pódium, což znamená, že diváci v prvních řadách už nemusí vzhlížet vzhůru.
Co se ukrývá uvnitř
Ačkoliv si při zmínce o sydneyské Opeře každý vybaví onu skořepinovou strukturu, pod její slupkou se nachází řada zajímavostí. Jednou z nich je i Utzonův sál, nejmenší prostor pro představení v budově. Navrhl ji sám Utzon, který zemřel v roce 2008. Místnost shlíží na vodu, přičemž celou jednu stěnu pokrývá gobelín, který architekt nechal vyrobit. V Utzonově sále se konaly nejrůznější kulturní akce, od koncertů vážné hudby až po vystoupení punkových kapel.
V roce 2007 byla Opera zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO. Ku příležitosti letošního 50. výročí se letos pořádá na 250 představení, akcí a zážitků, na kterých se podílejí domácí umělci i zahraniční hosté.
Sdílet
Sdílet
Sdílet
Nikola Klementová
